Svatojánské muzeum Nepomuk sice nese jméno Jana Nepomuckého, který se v daném městě v první polovině 14. století narodil, ještě donedávna se však příliš nezabývalo antropologickou stránkou svatojánské problematiky.

Zdůraznit toto téma se loni rozhodla současná ředitelka Kateřina Dobrovolná, posluchačka doktorského studia oboru etnologie na Fakultě filozofické ZČU.

Kdo vlastně Jan Nepomucký byl? „Jednalo se o úředníka a kněze s pohnutým osudem. Byl mučen králem Václavem IV., a jelikož byl slabé tělesné konstituce, mučení nevydržel a stalo se mu osudným. Jeho již mrtvé tělo bylo svrženo do řeky Vltavy a jeho smrt i posmrtné ‚zázraky‘ pak daly vzniknout kultu kolem jeho osoby. Je významný nejen pro věřící, ale též z historického hlediska. Jeho sochy a další vyobrazení lze nalézt po celých Čechách, ale i v zahraničí. Sv. Jan je jedním z nejznámějších světců vůbec,” popsala Dobrovolná pro Novinky jeho osobnost.

Zkoumání pramenů a měření lebky

Skutečné ostatky světce jsou uloženy v Chrámu sv. Víta na Pražském hradě. „Pravou lebku Jana Nepomuckého mi památkáři naskenovat nedovolili z důvodu téměř jistého poškození náhrobku,“ poznamenala Dobrovolná.

Karel Slobodník a Kateřina Dobrovolná

Karel Slobodník a Kateřina Dobrovolná

FOTO: ZČU

„Musela jsem proto nashromáždit číselné a další údaje z publikací antropologa Emanuela Vlčka, který Janovo tělo ve druhé polovině 20. století zkoumal,“ doplnila s tím, že z tohoto důvodu jde o repliky přibližné. Vlček také například zjistil, že tkáň, která se stovky let považovala za světcův jazyk, je ve skutečnosti část mozku.

Na základě těchto údajů vytvořil Karel Slobodník na počítači model lebky. To bylo dle jeho slov tou náročnější částí práce. Při samotném 3D tisku pracoval metodou FDM (Fused Deposition Modeling). Ta spočívá v postupném nanášení tenkých vrstev roztaveného plastu, z nichž se vytváří výsledný objekt.

Materiál použitý pro výrobu lebky je polymer s označením PLA (Polylactic Acid). Jedná se o značně tvrdý, biologicky odbouratelný polymer na bázi kukuřičného škrobu.

FOTO: ZČU

Se žádostí získat repliku světcových ostatků oslovil Svatojánské muzeum farář v kostele sv. Jana Nepomuckého v Čeladné v Moravskoslezském kraji. Ředitelka muzea se mu rozhodla vyhovět, Slobodník tak vytvořil druhou repliku světcovy lebky, lopatky a mozkové tkáně. Na začátku března v Nepomuku farář repliky převezme.

Možná rekonstrukce celkové podoby

„V souvislosti se zhotovením replik ostatků vznikla myšlenka rekonstruovat podobu sv. Jana Nepomuckého,“ nastínila Dobrovolná nový projekt, na němž muzeum spolupracuje s Mikroregionem Nepomucko a Centrem kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně.

Zatím však na projekt nejsou zajištěny finanční prostředky. Pokud se ale podaří je získat, měla by vzniknout rekonstrukce celého obličeje.

Veřejnost si repliky v nepomuckém muzeu může prohlédnout od dubna, kdy začíná sezóna.