K nanočásticím stříbra se upíná v posledních letech pozornost chemiků, mikrobiologů a lékařů, a to v souvislosti se vzrůstající odolností bakterií vůči antibiotikům a hrozící ztrátě schopnosti léčit bakteriální infekce.

Dosud však vědci ani lékaři neznali odpověď na otázku, zda si bakterie dokážou vytvořit rezistenci (odolnost) vůči opakovanému používání nanostříbra, jako je tomu u antibiotik. Až výzkumníci v Olomouci přišli na to, že bakterie mohou být vůči nanostříbru skutečně odolné.

Ročně umírají stovky tisíc lidí kvůli snížené účinnosti antibiotik na bakterie.Milan Kolář, Lékařská fakulta UP

Bakterie se nanostříbru brání tím, že produkují speciální protein flagelin, který z nanočástic stříbra postupně vytvoří shluky, až nakonec ztratí antibakteriální vlastnosti.

Pomohou látky z granátového jablka

„Zjistili jsme, že odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra není podmíněna genetickými změnami, což je velmi důležité. Obranný mechanismus bakterií tak lze poměrně snadno porazit pomocí některých přírodních látek,“ uvedl generální ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) UP Radek Zbořil.

Znázornění mechanismu rezistence bakterií vůči nanočásticím stříbra.

Znázornění mechanismu rezistence bakterií vůči nanočásticím stříbra.

FOTO: RCPTM

„Rezistenci lze poměrně snadno překonat přidáním látek, které potlačují tvorbu a uvolňování flagelinu. Ty jsou obsaženy například v extraktu z granátového jablka. Pokud se takový extrakt aplikuje společně s nanočásticemi stříbra, bakterie netvoří flagelin, čímž ztratí odolnost vůči účinkům nanočástic stříbra,“ dodal Libor Kvítek z RCPTM.

Těžký boj s infekcemi

Objev vědců z olomouckého RCPTM může podle přednosty Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého Milana Koláře usnadnit stále těžší boj lékařů s bakteriálními infekcemi, na které přestávají zabírat antibiotika.

„Ročně umírají stovky tisíc lidí kvůli snížené účinnosti antibiotik na bakterie, které jsou geneticky pozměněny tak, že jim léky neublíží. Rezistence bakterií je už natolik výrazná, že nám často zbývají k dispozici jedno či dvě antibiotika, která můžeme aplikovat. Přitom však mnohdy nejde o nejvhodnější typy antibiotik,“ připomněl Kolář.

Nanostříbro by podle něj mohlo být do budoucna účinnou zbraní proti schopnosti bakterií adaptovat se na nové podmínky. Zvláště když tým vědců z Olomouce již dříve prokázal, že nanostříbro může antibiotikům, která již sama o sobě přestávají být účinná, vrátit sílu.

Vědci už mimo jiné vyvinuli technologii chráněnou evropským i americkým patentem, která dovoluje ukotvit nanočástice stříbra na různých materiálech včetně plastů, kovů či textilií. „Taková antimikrobiální úprava povrchů brání tvorbě bakteriálních filmů a o její využití už projevila zájem řada firem v Evropě,“ dodal Zbořil.