Psycholog Martin Dolejš z katedry psychologie FF UP je hlavním řešitelem projektu, ve kterém se s kolegy věnuje rizikovým aktivitám mládeže ve věku 11 až 15 let. Během letoška podrobil dotazníkovému šetření zhruba 2300 náhodně vybraných žáků, kteří navštěvují druhý stupeň základních škol či víceletá gymnázia. Shodný výzkum se uskutečnil také v roce 2014.

S odstupem tří let tým psychologů přinesl nová data. Ačkoli se míra rizikovosti u adolescentů nezměnila, narůstá delikventní chování.

Méně alkoholu, více agresivity

Mezi rokem 2014 až 2017 roste zkušenost s krádežemi, delikvencí atd. u chlapců a dívek z víceletých gymnázií. Celkově se dívky, hlavně ty z víceletých gymnázií, stávají rizikovější skupinou. Jsou také častějšími oběťmi ubližování od svých vrstevníků.

Z šetření dále například vyplynulo, že přes 32 procent žáků (chlapců) ze ZŠ mezi 11 a 15 lety odpovědělo kladně na otázku, zda během posledních 30 dnů pili nějaký alkoholický nápoj. U dívek se takto vyjádřilo téměř 30 procent dotázaných. Na víceletých gymnáziích jde u stejně starých dětí o přes 36 procent chlapců a skoro 28 procent dívek.

Prevence by měla přijít vždy zhruba dva roky předtím, než mládež začne realizovat danou rizikovou aktivitu Martin Dolejš, psycholog

„Opletačky“ s policií přiznalo 14,5 procenta kluků ze základek, necelých 30 procent gymnazistů zase někomu cosi ukradlo. Konkrétně 33,5 procenta chlapců a 24,3 procenta dívek – u těch jde o více než sedmiprocentní nárůst oproti roku 2014.

„Děti a mládež dnes méně experimentují s tabákem, alkoholem i marihuanou než před třemi lety. Naopak varovně se zvýšilo jejich delikventní chování a šikana. Řada z nich má zkušenost s krádežemi, problémy s policií i agresí. Jestliže dříve mládež více chodila do parku, kde kouřila a pila, dnes zůstává doma a svůj část tráví na internetu. Více bychom se tedy měli zaměřit na vztahy,“ shrnul Dolejš.

Prevence přichází pozdě

Míra agresivity dle Dolejše roste ve společnosti obecně. „Vychází také z impulzivního chování, na jehož redukci školy i rodiče málo pracují. Zároveň nedostatečně podporují protektivní rysy. A není to jen věc škol a rodin. Jedná se o komplexní problém, odpovědnost za současný stav nese i stát,“ dodal.

Podle něj je pozdě nastavovat preventivní programy ve chvíli, kdy se problém zjistí. „Prevence by měla přijít vždy zhruba dva roky předtím, než mládež začne realizovat danou rizikovou aktivitu. Je jedno, zda s alkoholem, tabákem nebo záškoláctvím,“ zdůraznil.

Právě impulzivita se objevuje ve všech rizikových aktivitách. Když se kupříkladu zjistí, že jedenáctiletý žák vykazuje její velkou míru, lze podle něj očekávat, že zhruba za tři roky – až dotyčného nebudou rodiče příliš hlídat – vystoupí žákovo rizikové chování na povrch. Může pak mít problém jak se záškoláctvím, tak s omamnými látkami. „Samozřejmě to neplatí všeobecně. Impulzivitu lze vybít třeba ve sportu. Proto je podstatná prevence a práce s mládeží. Je důležité zavčas zjistit, k čemu žáci inklinují a impulzivitu redukovat,“ řekl Dolejš.

Prevence se v současnosti podle jeho slov více podceňuje na gymnáziích než na ZŠ, které častěji uskutečňují preventivní programy zaměřené na posilování hodnot, spolupráci, rozvážnost i klima ve třídě. Na gymnáziích se trochu podceňuje proto, že se obecně má za to, že jde o výběrové školy, dodávají vědci.