Nalezená mince byla podle odborníků vyražena pravděpodobně mezi lety 775 až 785, informoval vedoucí oddělení archeologie Slováckého muzea Tomáš Chrástek.

„Jedná se o dobové falzum zlatého dirhamu, což byla arabská mince, která se sem dostala prostřednictvím arabských obchodníků, kupců. Má měděné jádro a je potažena zlatým plechem. Je tedy zřejmé, že se jedná o padělek. To asi tenkrát nevadilo, protože se dostala přesto do oběhu,” uvedl archeolog Jaroslav Bartík.

Archeologové objevili při vykopávkách ve sklepení budovy bývalé Základní umělecké školy (na snímku z 28. listopadu) v Uherském Hradišti mimo jiné vzácnou arabskou minci z 8. století.

Archeologové objevili při vykopávkách ve sklepení budovy bývalé Základní umělecké školy (na snímku z 28. listopadu) v Uherském Hradišti mimo jiné vzácnou arabskou minci z 8. století.

FOTO: Dalibor Glück, ČTK

Archeologové při vykopávkách našli i zdeformovaný zlatý náramek, zlomky bronzových šperků a další stříbrné, měděné a olověné fragmenty z osmého a devátého století. Podle Bartíka dokládají na zkoumaném území přítomnost tehdejších vyšších společenských vrstev. Odborníci objevili také zbytky přezek, kování nebo zdobenou železnou ostruhu.

Objev koryta jednoho ze slepých ramen Moravy

Přímo ve sklepení jsou stále patrné zbytky vsakovacích jímek, které svým vzhledem připomínají skruže studen. Z období vrcholného středověku se dochovaly zbytky plotů vyplétaných proutím, střepy keramiky, zvířecí kosti, zlomky dýhovaných misek nebo zdobená parohová rukojeť.

Archeolog Jaroslav Bartík ukazuje nalezenou arabskou minci.

Archeolog Jaroslav Bartík s arabskou mincí

FOTO: Dalibor Glück, ČTK

Nalezený zlatý náramek

Nalezený zlatý náramek

FOTO: Dalibor Glück, ČTK

Archeolog Jaroslav Bartík ukazuje nalezenou železnou ostruhu.

Archeolog Jaroslav Bartík ukazuje nalezenou železnou ostruhu.

FOTO: Dalibor Glück, ČTK

„Objevili jsme i část koryta jednoho ze slepých nebo meandrujících ramen řeky Moravy, které protínalo ostrov svatého Jiří. Dochovalo se v délce 20 až 25 metrů, po okrajích bylo zpevňováno dřevěnými kůly,” řekl Bartík.

Po ukončení výzkumu si budou moci zájemci některé artefakty prohlédnout ve Slováckém muzeu. Podle Chrástka však nepůjde o klasickou výstavu. „Vybereme ty nejzajímavější kousky, které ještě před konzervací, pouze očištěné od hlíny, na krátkou dobu pěti až sedmi dní vystavíme ve vitrínách v muzeu,” vysvětlil.

Výstava by podle něj měla být pravděpodobně v lednu příštího roku. Přesný termín ale ještě není známý.

Pracovníci výzkumu prohledávají sklepní podlahu.

Pracovníci výzkumu prohledávají sklepní podlahu.

FOTO: Dalibor Glück, ČTK

České archeologii se daří, a to i v zahraničí. V říjnu například odborníci z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy objevili v egyptském Abúsíru neznámý chrámový komplex staroegyptského panovníka Ramesse II., tedy přibližně z let 1279–1213 před naším letopočtem. [celá zpráva]