Žížaly se živí houbami, bakteriemi a rostlinnými pozůstatky přítomnými v půdě, tráví také všechny mikroorganismy. Aby přežily v takovém prostředí, musely vyvinout imunitní systém schopný chránit se před infekcí. Jeden z těchto mechanismů mají ve svých střevech, která produkují vysoce účinné antibiotické látky.

Dřívější experimenty zabíjely i zdravé buňky

Tekutina uvnitř jejich cév je zodpovědná jednak za oběhovou soustavu, zároveň i za jejich schopnost pohybu. Ten jim usnadňují slizové žlázy vylučující hlen.

V předchozích laboratorních testech tekutina extrahovaná přímo z těchto živočichů z kmene kroužkovců zabila jak rakovinné buňky, tak i ty zdravé.

Nedávné testy z Polska byly úspěšnější. Zmíněnou cévní tekutinu vědci zahřáli na 70 °C, rovněž upravili stravu dešťovek. Výsledky ve zkumavce prokázaly poškození buněk rakoviny plic A549 v 75 až 80 procentech případů, zatímco normální buňky nijak neutrpěly.

Optimální teplota a strava

„Museli jsme žížaly chovat v optimálních podmínkách,“ konstatovala podle agentury Reuters výzkumná pracovnice Marta Fiolka z oddělení imunobiologie Univerzity Maria Curie-Skłodowské.

„Je nutné jim podávat stravu bohatou na živiny, jako je vařená zelenina a listy zeleného čaje. Potřebují správnou vlhkost a teplotu, teprve poté je možné z nich získat zmíněnou tekutinu, která výrazně ovlivňuje buňky A549,“ vysvětlila.

Žížaly ji vylučují při zasažení elektřinou o napětí 4,5 voltu. Kapalina se následně filtruje, aby se odstranily případné mikroorganismy. Poté se zahřeje na 70 stupňů a před uložením do mrazáku se zase musí ochladit.

Nutnost dalšího výzkumu

„Rozhodující je volba správné teploty, která ovlivňuje soustavu bílkovin a cukrů takovým způsobem, že se stanou takzvanou selektivní formulací, která nepoškozuje normální buňky. Nicméně – proč se to děje? To stále vyžaduje důkladný výzkum,“ uvedla univerzitní bioložka Jolanta Rzymowská.

Profesor Lawrence S. Young z britské Univerzity Warwick, kde se věnuje výzkumu rakoviny, připomněl, že ačkoliv vědci z Lublinu uvedli, že našli sloučeninu schopnou zabíjet rakovinové buňky, jejich nejtěžší práce je stále před nimi.

„Mnoho nových protirakovinových látek se nalezlo na zvláštních a nepředvídatelných místech – od živočichů v hlubinách oceánů až po kůru stromů. Polská práce identifikuje potenciální protirakovinová činidla v tělní tekutině žížaly. Je to zajímavé, ale vyžaduje to podrobnější studium za použití reprezentativnějších vzorků buněk,“ dodal s tím, že to bude důležité před dalšími klinickými studiemi a testováním u zvířat.

Rakovina plic je druhou nejčastější formou nádorového onemocnění, představuje 14 procent všech nových diagnóz rakoviny. Americká společnost pro boj s rakovinou odhaduje, že za čtvrtinu úmrtí na rakovinu může právě rakovina plic.

Není bez zajímavosti, že podle jiného výzkumu, zveřejněného ve vědeckém žurnálu Science Direct, zjistil tým čínských odborníků, že tekutina z žížal tlumí bolest u myší.