Hlavní obsah

Talentovaní badatelé mohou s výzkumem začít už na střední škole

– Brno

Letošní držitelka ceny Evropské unie pro mladé vědce Karina Movsesjan není jediná, koho výzkum zaujal již na střední škole. Branou do světa vědy se pro mladé talenty často stává právě středoškolská odborná činnost či soutěž Česká hlavička. Talenty se snaží ještě na střední škole zachytit rovněž univerzity.

Foto: EUCYS

Oceněná studentka gymnázia, mladá vědkyně Karina Movsesjan

Článek

Movsesjan se jako studentka gymnázia v Karlových Varech zapojila do výzkumu na Masarykově univerzitě (MU) v Brně, kde oslovila výzkumný tým Lumíra Krejčího. Vědecké výukové centrum Bioskop, kterému Krejčí předsedá, vytvořilo koncept tréninkového centra mládeže, pomáhá tak rozvoji a seberealizaci talentovaných studentů.

Studentka se zajímá o mutace v DNA a roli opravného proteinu RAD51 při vzniku nádorů. Díky své práci uspěla v českých i mezinárodních soutěžích. Novinkám v září sdělila, že by po maturitě ráda šla studovat biochemii právě na zmíněnou brněnskou univerzitu, jelikož ji láká další laboratorní práce. [celá zpráva]

Interakce nádorových buněk a imunity

Ve druhém ročníku střední školy začínal docházet do laboratoře Lékařské fakulty MU i Marek Feith. Věnoval se hledání takzvaných markerů, tedy molekul, které mohou pomoci stanovit například rozsah nádoru, jeho agresivitu nebo schopnost tvořit v těle metastázy. Nové poznatky by mohly zlepšit diagnostiku a personalizovat léčbu.

Také jemu se ještě před nástupem na vysokou školu podařilo dosáhnout mezinárodního úspěchu. Loni na jaře získal jako student chemické průmyslovky zlatou medaili v mezinárodní soutěži v Číně.

Dnes studuje druhým rokem na Masarykově univerzitě biochemii a sleduje interakce nádorových buněk a imunitního systému pomocí holografického mikroskopu.

„Buňky ozařuji různými dávkami světla a sleduji, jak se mění jejich vlastnosti. Je zde předpoklad, že světlo může některé buňky stimulovat, nebo naopak inhibovat. Chceme zjistit, zda to platí i pro nádorové buňky, což by mohlo vést ke zlepšení léčby onkologických pacientů,” řekl Feith.

Napsat odbornou práci není na SŠ snadné

K rychlému startu může začínajícím výzkumníkům pomoci úspěch v soutěži středoškolské odborné činnosti (tzv. sočce). Vyzkoušejí si, jaké to je psát odbornou práci a následně ji obhajovat před porotou.

Zpracovat odbornou práci na střední škole ovšem není jednoduché, pomoc nadaným žákům nabízí například Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, které každoročně podpoří zhruba 60 „soček”.

„Kromě finanční podpory studentům hledáme partnery z vysokých škol, firem či Akademie věd, kteří jim s prací pomohou. Těm, co postoupí, potom zajišťujeme kurzy prezentačních dovedností, aby dokázali své výsledky co nejlépe prodat,” uvedl ředitel centra Miloš Šifalda.

Kromě pomoci ve středoškolské odborné činnosti pořádá centrum tematické exkurze na odborná pracoviště, kde si žáci mohou vyzkoušet pitvu zvířete či práci s elektronovým mikroskopem. Centrum organizuje i soutěž, v níž tříčlenné týmy středoškoláků řeší úkoly z oblasti biologie, chemie, fyziky či logiky. Talentovaní středoškoláci a začínající vysokoškoláci mohou od centra získat i stipendium 30 tisíc korun ročně.

Kariérní dvířka může talentovaným žákům otevřít i soutěž Česká hlavička. Projekt zaměřený na středoškolskou mládež je odvozen od mateřské soutěže Česká hlava, která usiluje o popularizaci vědy. Odborná porota hodnotí odborné práce a projekty, na rozdíl od středoškolské odborné činnosti ale studenti nemají k dispozici seznam témat.

„Studenti se k nám většinou přihlašují s určitou prací, které se věnují ve volném čase. Často už spolupracují s nějakým výzkumným ústavem,” vysvětlil ředitel společnosti Česká hlava Václav Marek. Vítězkou České hlavičky se v minulosti stala i Karina Movsesjan.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám