Zatímco v minulosti bylo 30 procent maturantů a 70 procent absolventů s výučním listem, nyní se poměr otočil. Školy přijímají velké množství žáků, protože je v tom podporuje současný systém financování, ve kterém dostávají peníze podle počtu žáků.

Tento trend by mohla změnit novela financování regionálního školství, která začne platit od roku 2019. Stát podle ní bude nově platit školy podle počtu odučených hodin, ne žáků.

Neobsazené kapacity

„Proč vlastně nastává to, že školy za každou cenu nabírají žáky? Protože jim to umožňuje současný systém financování. Za žákem jdou peníze. Ředitel školy, aby ji zachoval, tak otevře obory, dva tři roky nazpátek populární, například průmyslový design,” uvedl Bannert.

Resort školství chce více pracovat s kapacitou středních škol. „Problém je v tom, že jsou obrovské kapacity, které nejsou obsazené. Uvažujeme o tom v další novele školského zákona, snížit reálné kapacity ve školách, aby se přiblížily těsně nad současný reálný stav. Utáhnout kohouty,” doplnil.

Pokud by pak školy chtěly otevřít nové obory či navýšit počty žáků, mělo by se to podle něj posuzovat velmi striktně podle daných kritérií se stanovisky úřadů práce a zaměstnavatelských svazů.

Pomoci regulovat počet dětí a kvalitu jejich studia na maturitních oborech by měly také povinné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol, které uchazeči o studium skládali poprvé v uplynulém školním roce. Podle Bannerta je třeba také analyzovat, jací žáci selhávají u maturitních zkoušek a zda vůbec mají předpoklady maturitní zkoušku udělat.

Ředitelé by měli více pracovat s neúspěchem žáků

Ministerstvo chce více tlačit i na ředitele škol, aby pracovali s neúspěchem žáků a nabízeli jim alternativy.

„Neměl náhodou už v rámci přijímacího řízení ředitel školy rozhodnout, že tyto žáky nepřijme do maturitního okruhu? Anebo když žák selhává v průběhu vzdělávání, neměl by ředitel s tím žákem promluvit a říct mu: tobě to moc nejde a je tady jiný okruh vzdělání s výučním listem?” uzavřel Bannert.