Objev popisuje článek, který 22. září vyjde v prestižním vědeckém časopise Science. Informovala o tom Akademie věd ČR, jejíž vědci s observatoří spolupracují.

Částice kosmického záření jsou jádra chemických prvků od vodíku po železo. Vědci se zaměřili jen na ty z nich, které mají energii nad dva jouly. Těch k nám nepřilétá mnoho a je náročné je spolehlivě detekovat. Přesto se vědcům podařilo zjistit, odkud tyto částice míří. Původ nemají v naší galaxii, ale v jiné části vesmíru, kde se nachází více galaxií. Přesně to určit nelze, protože při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole.

Profesor Karl-Heinz Kampert z univerzity ve Wuppertalu, který je zároveň mluvčím Observatoře Pierra Augera, považuje objev za zásadní. "Nyní jsme výrazně blíže k vyřešení záhady původu těchto podivuhodných částic. To je pro astrofyziku otázka značného významu. Naše pozorování přinášejí přesvědčivý důkaz, že místa urychlení částic na tak velké energie se nacházejí mimo naši galaxii," uvedl.

Částice s rekordní energií

Výzkum v argentinské observatoři tímto objevem nekončí. Nyní se observatoř výrazně modernizuje, aby mohla zkoumat i částice kosmického záření s ještě větší energií. Původ záření by se z nich dal odhalit přesněji, ale jsou ještě vzácnější než ty s energií nad dva jouly.

"Zjistili jsme, že z vesmíru se k nám dostávají rekordně energetické částice s miliónkrát vyšší energií, než jaké dokážeme připravit na největším pozemském urychlovači. Příroda je stále dokonalejší než člověk a my díky tomu můžeme testovat chování hmoty," okomentoval to ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza.

Česká stopa

Observatoř v Argentině je s českou vědou spojená velmi úzce. Na její stavbě a provozu se podíleli a podílejí pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci.

"Nejvýznamnějším českým příspěvkem ke stavbě observatoře byla dodávka a instalace zrcadel pro více než polovinu dalekohledů fluorescenčního detektoru," uvedla Akademie věd v tiskové zprávě. Čeští vědci se podílejí i na analýze dat pro hledání zdrojů kosmického záření, na určování druhů přilétajících částic nebo na sledování průzračnosti atmosféry.

Observatoř byla postavena v letech 2000 až 2008, částečný provoz v ní začal ještě před dokončením v roce 2004. Jméno má po francouzském fyzikovi Pierru Victorovi Augerovi, který zkoumal kosmické záření a jevy v jaderné fyzice.