„Při příležitosti 60 let od vypuštění první vesmírné družice Sputnik 1 vydáme stříbrnou minci připomínající tuto triumfální výpravu,“ uvedl Lukáš Jokl, marketingový manažer jablonecké České mincovny.

Dodal, že je pro něj velkou ctí představit návrhy mince po boku slavného kosmonauta Sergeje Krikaljova, který je nyní na návštěvě ČR.

Sergej Krikaljov, výkonný ředitel pilotovaných vesmírných letů korporace Roskosmos

Sergej Krikaljov, výkonný ředitel pilotovaných vesmírných letů korporace Roskosmos.

FOTO: Roskosmos

Krikaljov je výkonným ředitelem pilotovaných vesmírných letů státní korporace Roskosmos. Ta zajištuje vesmírný program Ruské federace včetně provozu nosičů a kosmických lodí Sojuz, které jsou nyní dopravním prostředkem na jediné trvale obydlené Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Všechny mince z tohoto cyklu jsou ve stříbrném provedení PROOF (špičková kvalita) s hladkou hranou a průměrem 37 milimetrů, jak mincovna informuje. „Mince s motivem Sputniku 1 bude v prodeji od října v počtu 400 kusů za 1450 Kč,“ dodal Jokl.

Finální návrh pamětní mince s družicí Sputnik 1

Finální návrh pamětní mince s družicí Sputnik 1.

FOTO: Česká mincovna

Autorem celé minisérie je jablonecký medailér Asamat Baltaev, který do detailu propracoval podobu družice vznášející se ve vesmíru. Celou sérii lze ukládat do plechové krabičky stříbrné barvy s ilustrací dvouplošníku kroužícího okolo Země.

Po třech měsících oblétání skončila v atmosféře

Družici Sputnik 1 zkonstruoval Sergej Koroljov v rámci neoficiálního technologického a zejména tedy vesmírného soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy během studené války.

Leštěnou kovovou kouli o průměru 58 centimetrů a hmotnosti 83,6 kilogramu se dvěma vysílacími moduly SSSR vypustil z kosmodromu Bajkonur v dnešním Kazachstánu.

Slavná družice Sputnik 1

Slavná družice Sputnik 1

FOTO: Profimedia.cz

Její sledování poskytovalo vědcům cenné informace například o ionosféře a hustotě horní atmosféry. Družice cestovala vesmírem rychlostí přibližně 29 tisíc km/h, přičemž oběžnou dráhu absolvovala 96,2 minuty. Po třech měsících a 1440 obletech vstoupila do zemské atmosféry, kde shořela.