Vesmírné skalní útvary bohaté na vodu, které procesy přivedly až na planetární oběžnou dráhu, jsou známé jako planetesimály. Jde o malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek kilometrů, o nichž se předpokládá, že díky vzájemnému působení gravitační síly dala vzniknout sluneční soustavě.

Gravitace je navíc tehdy mohla popohnat do vnější i vnitřní sluneční soustavy. Vnitřní planety jsou Slunci blíže než Hlavní pás asteroidů. Jsou to Merkur, Venuše, Mars a samozřejmě Země.

Jupiter jako vzteklé batole

Vědci se dle agentury Reuters domnívají, že růst obrovských planet poslal některé planetesimály směrem dovnitř do našeho solárního systému, a to během raného formování planety Země – a přinesl tam tím pádem vodu.

„Jednoduše řečeno, obří planety jako Jupiter a Saturn se při svém růstu chovaly jako malé děti, které házejí kusy jídla na stěny a podlahu,“ použil pro server Seeker při popisu činnosti planet Sean Raymond, hlavní autor studie a astronom z Univerzity Bordeaux ve Francii, poněkud svérázné, ale výstižné přirovnání.

Studii publikoval odborný časopis Icarus, který se již od roku 1962 zaměřuje zejména na planetární vědu.