Článek
Tropická prostředí se vyznačují vysokými teplotami, vlhkostí a vzduchem kontaminovaným chlórem, což přispívá k tomu, že zde koroze probíhá výrazně rychleji než v oblastech s mírným klimatem.
Současný vývoj jaderného průmyslu nicméně ukazuje, že se jaderné elektrárny budou stavět běžně i v tomto prostředí. Koroze má silný vliv na jadernou bezpečnost, tudíž materiáloví vědci z výzkumného ústavu CNIITMAŠ (ruské státní vědecké centrum) vynalezli novou ocelovou slitinu pro tropické podnebí s vlastnostmi odolnými teplu a vlhku. Tento výzkumný ústav je součástí AEM Group, strojírenské divize Rosatomu.
„Ocelovou slitinu 08H14MF vyvinul materiálový vědec Venjamin Borisov. Stanovil si velmi ambiciózní cíl, protože chtěl vyvinout ocelovou slitinu, která bude jednoduše obrobitelná a vhodná pro výrobu teplosměnných trubek v parogenerátorech. Navíc neměla obsahovat nikl, který je nákladnou složkou většiny ocelí,“ uvedl Ivan Safonov, vedoucí laboratoře pro korozi v ústavu CNIITMAŠ.
Bezpečné odstavení
Nová ocelová slitina s označením 08H14MF je navržena k výrobě teplosměnných trubek pro systém pasivního odvodu tepla (PHRS). Jde o jeden z nejdůležitějších systémů jaderné elektrárny, zajišťuje totiž bezpečné odstavení při nečekané události.
Například pro indickou elektrárnu Kudankulam vyvinuli vědci technologii nanášení tenké vrstvy hliníku na ocel, pro tureckou elektrárnu Akkuyu bude určena právě ocel 08H14MF.
Testy v podobě simulace změn počasí
Jelikož nebyl dostatek informací o průběhu koroze nové slitiny, bylo třeba provést mnohé testy. Simulace všech sezónních změn počasí trvala půl roku.
Nová nerezová ocelová slitina pro systém PHRS z jaderného reaktoru prošla testy v tropech. Ilustrační foto
Zkoušky ukázaly, že při umělém působení solného roztoku nepostupuje koroze rychleji než 5,4 mikrometru ročně, tedy že za 60 let má zkorodovat jen 0,3 milimetru tlustá vrstva slitiny. Dále má vykazovat odolnost vůči vlhkému mořskému klimatu.
