„Po chemické stránce jde o vzácný sulfid stříbra a olova se zastoupením antimonu a bismutu. Právě zastoupení těchto dvou prvků v poměru zhruba 1:1 je to, co dělá staročeskéit odlišným a zvláštním od dosud známých minerálních druhů,“ uvedl mineralog a ředitel Přírodovědeckého muzea NM Ivo Macek.

Problémy se schválením názvu

Po chemických analýzách byl minerál předložen k odbornému posouzení více než dvacetičlenné Mezinárodní komisi pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (IMA). Letos v únoru komise návrh schválila a přijala dané pojmenování. To odráží místo výskytu minerálu v historickém staročeském pásmu, ve kterém se od středověku až do 20. století těžily významné rudy.

Nově objevený minerál staročeskéit

Nově objevený minerál staročeskéit

FOTO: Národní muzeum

Při schvalování nového minerálu se však objevily i drobné překážky. Ačkoliv pravidla komise hovoří o respektování původních zeměpisných a osobních jmen, ohledně názvu staročeskéit zaznělo nesouhlasné stanovisko od reprezentantů dvou zemí, kterým vadily háčky a čárky. Nakonec se ale navrhovaný název uznal.

IMA ročně schválí z celého světa pouhých pár desítek nových minerálních druhů, proto je tento opravdu unikátní, upozorňuje Národní muzeum.

Pouhé oko jej nedocení

Minerál staročeskéit byl nalezen v podobě kovově lesklých zrn o velikosti jen do půl milimetru a pouhým okem je velmi těžko rozpoznatelný od jemu podobných minerálů. Proto teprve až nález většího množství vzorků umožnil podrobnější výzkum.

Určit a sledovat ho prakticky jde jen pomocí speciálních přístrojů – rudního mikroskopu a elektronové mikrosondy, která umožňuje zjistit i jeho chemické složení v nepatrné ploše setiny milimetru.

Typový vzorek se nyní nachází ve sbírkách Mineralogicko-petrologického oddělení NM.