Horthy tak měl učinit navzdory tomu, že po Trianonské mírové smlouvě byla maďarská politika otevřeně revizionistická a Budapešť chtěla získat zpět území, o která přišla po první světové válce.

„Na mezinárodním poli však oficiální maďarská politika podporovala tzv. etnickou revizi, které chtěla dosáhnout mírovými prostředky ve spolupráci s anglosaskými velmocemi a Francií. Proto došlo k odmítnutí Hitlerovy nabídky,“ zdůraznil server 24.hu.

Horthyho obavy

V březnu 1938 obsadil Hitler Rakousko a jeho dalším cílem bylo získání československého pohraničí. „Při této snaze doufal Hitler v Horthyho pomoc. Maďarsko mělo vyhlásit válku Praze, obsadit Slovensko a Zakarpatskou Rus. Vzápětí měl Berlín obsadit Sudety a Československo by zmizelo z mapy,“ řekl maďarský historik Tamás M. Tarján.

Podle těchto plánů mělo Maďarsko získat území celého Slovenska. K projednání podrobností pozval Hitler v srpnu 1938 Horthyho a zástupce maďarské vlády k tajným jednáním do Berlína.

„Předložil svůj plán 21. srpna, ale maďarská delegace ho jednomyslně odmítla. Budapešť měla za to, že mocnosti budou Československo bránit, a nechtěla vyvolat světovou válku. Tvrdili rovněž, že maďarská armáda není na takovou akci připravena,“ píše server. Horthy pochyboval, že maďarská armáda dokáže překonat čs. hraniční opevnění.

Jednání se protáhla na šest dnů, ale Hitler Maďary nepřesvědčil a neúspěch ho silně rozčilil. „Nakonec zvolil jinou cestu, tu zná historie pod pojmem mnichovská dohoda,“ dodal server. Maďarsko pak stejně získalo jižní Slovensko a Zakarpatskou Rus – celkem 12 tisíc kilometrů čtverečních území, kde žili převážně Maďaři. Vznikl však také samostatný Slovenský štát, s čímž původní Hitlerův plán nepočítal.