Místo činu: rozsáhlá nekropole Falyron Delta používaná od 8. do 5. století před naším letopočtem. K vykopání koster došlo kvůli výstavbě národní opery a knihovny mezi centrem Atén a přístavem Pireus. Budovy financovala nadace Stavrose Niarchose.

Nejsou zde žádné monumenty ani náhrobní nápisy jako na jiném antickém hřbitově Kerameikos, ale prosté hrobky vyhloubené v písčité půdě. Vedle nich se nacházejí zbytky hranic na spalování mrtvých a velké nádoby z pálené hlíny pro novorozence a malé děti.

Kostry 80 svázaných mužů

Právě na tomto místě archeologové od roku 2012 odkrývají podivuhodné kostry: ruce mrtvých byly svázány na zádech nebo na břiše, někdy byly svázány i nohy a někteří mrtví spočívali tváří k zemi, jako by měli být ještě ve smrti poníženi.

FOTO: Profimedia.cz

Výzkum vyvrcholil loni, kdy byla odkryta hrobka s ostatky 80 mužů svázaných řetězy. Takový nález nemá v Řecku obdoby, říká archeoložka Stella Chrysulakiová.
Podle prvních zkoumání jde o mladé a dobře živené muže, kteří byli uloženi do hrobky ve třech řadách, někteří na zádech, jiní na břiše a 52 z nich bylo pohřbeno s rukama nad hlavou.

Novinky o tom již tehdy informovaly s tím, že nepochybně nešlo o běžné zločince. „Tito byli pohřbeni s úctou,” uvedla tehdy Chrysulakiová. [celá zpráva]

BEZ KOMENTÁŘE: V Aténách objevili jeden z největších starověkých masových hrobů s ostatky obětí poprav

V Aténách objevili jeden z největších starověkých masových hrobů s ostatky obětí poprav.

FOTO: Reuters

Jejich život ukončila rána do hlavy. Zřejmě šlo o popravu z politických důvodů, kterou lze podle nálezu dvou hrnců nalezených v hrobce datovat do doby 675 až 650 před naším letopočtem, jak vysvětluje archeoložka.

Doba přechodu k demokracii

„Byla to doba utváření městského státu a přechodu k demokracii na pozadí silných politických otřesů a napětí mezi tyrany, aristokraty a obyčejnými občany,” říká bioarcheoložka Elenna Prevedoruová, která vede vyšetřování smrti těchto osob na Americké archeologické škole v Aténách.

Písemné zdroje a dochované památky, které jsou v tomto období starověkého Řecka vzácnější, vypovídají především o historii elit a vítězůPanajotis Karkanas, Americká archeologická škola v Aténách

Archeologové na základě líčení antických historiků Herodota a Thukydida uvažují o možnosti, že mrtví mohli být stoupenci aristokrata a bývalého olympijského vítěze Kylóna, které vyvraždil mocný klan Alkmeónovců po zmařeném pokusu nastolit tyranii.

„Abychom případ vyřešili, používáme všechny metody, které proslavily televizní detektivní seriály,” žertuje Panajotis Karkanas, ředitel supermoderní laboratoře Malcom Wiener při Americké archeologické škole.

Více než tisíc mrtvých

Projekt zřejmě bude trvat dlouho, pět až sedm let, protože zahrnuje všechny ostatní pohřbené v nekropoli, jichž je více než tisícovka.

Nálezy jsou v laboratoři Americké archoelogické školy v Aténách.

Nálezy jsou v laboratoři Americké archeologické školy v Aténách.

FOTO: Profimedia.cz

Dokonce i mrtví bez příběhu, zejména stovky dětí nízkého věku, mohou vypovídat o životním stylu a tehdejších chorobách, a vrhnout tak podle Karkanase další světlo na antické Atény. Nezastupitelnou roli tu podle něj hraje bioarcheologie, která může zkoumat zblízka člověka, jeho životní prostředí i jeho každodenní život.

„Písemné zdroje a dochované památky, které jsou v tomto období starověkého Řecka vzácnější, vypovídají především o historii elit a vítězů. Kdybychom se opírali pouze o ně, abychom dešifrovali minulost, bylo by to, jako kdybychom dnes četli pouze noviny, abychom se dozvěděli, co se děje ve světě," dodává Karkanas.