Tým kolem profesora Davida Hua sledoval skupinu mravenců ve skleněné nádobě, do které umístil tenkou tyčinku. Mravenci ji postupně obalili svými těly a utvořili kolem ní kompaktní zvonovitý útvar. Činili tak bez jasného vůdce či plánu.

"Kdybyste mravence sledovali 30 sekund, neměli byste zřejmě ani tušení, že z toho do 20 minut vzejde něco úžasného," řekl Hu serveru phys.org. "Bez jakéhokoli plánování, způsobem pokus-omyl, postaví zvonovitou konstrukci, která jim pomáhá přežít," popsal americký profesor.

Mravenci podle vědců hledají ve struktuře volné místo jako řidič na zaplněném parkovišti. Když některý vhodné místo najde - většinou ve vrchní části - "zaparkuje" a připraví se na příchod dalších. "Zjistili jsme, že mravenci zvládnou 750násobek vlastní tělesné hmotnosti aniž by se zranili, ale zdá se, že nejvíce jim vyhovuje podepírat tři další jedince," řekl spoluautor výzkumu profesor Craig Tovey.

Nový projekt vědců v Atlantě navazuje na výzkum starý několik let, který se zabýval tím, jak na sebe mravenci napojují svá těla a staví z nich nepotopitelné vory. Nová zjištění publikovaná v časopise Royal Society Open Science by podle webu phys.org mohly posunout kupředu vývoj tzv. modulárních robotů, tedy strojů, které samy přizpůsobují svůj tvar okolnostem. Biolog Tovey však studium chování mravenců zdůvodňuje jinak.

"Devadesát devět procent všech druhů, které kdy žily na Zemi, již vyhynulo. Zbývající dokázaly objevit velmi efektivní způsoby přežití. Proč bychom se těmito procesy neměli zabývat? Inženýři a vědci předem pokaždé neví, k čemu daný výzkum povede, ale přírodou inspirovaný design může být silným nástrojem pro zefektivnění naší společnosti," říká Tovey.