Základní kámen Karlova mostu byl podle kronikáře Beneše Krabice z Weitmile položen 9. července 1357 v blízkosti kostela sv. Klimenta na Starém Městě, tedy na místě dnešního Křižovnického náměstí.

Význam pro celou zemi

„Dne 9. července 1357 kladl Karel IV. zase jeden základní kámen: k novému mostu,“ píše František Kožík ve své Kronice života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského. Toto však nebyla rutinní činnost.

„Starý Juditin most byl už 15 let v rozvalinách. Když vzal Karel do rukou kámen a upevnil jej do břehu, měl pocit, který ho vždy znovu potěšil: že koná něco potřebného, co má význam pro celou zem. Na břehu stály davy lidí a všichni už možná viděli v duchu most, který učiní z pražských měst jediné veleměsto, umožní Novoměstským cestu ke Hradu a ke katedrále a přivede sem kupce z celé Evropy,“ popsal hlavní účel stavby.

Nešlo tedy jen o symbolický význam a ukázku honosné architektury, ale stejně jako v případě založení vzdělávací instituce, Karlovy univerzity, o trvanlivý a prakticky využitelný záměr.

Socha Karla IV. (1316–1378) na Křižovnickém náměstí u Karlova mostu v Praze

FOTO: Dorian Hanuš, Právo

Most, do roku 1870 nazývaný Pražský či Kamenný, vznikl původně mimo Karlův stavitelský program. Popudem k jeho vystavění byla povodeň roku 1342, jež strhla jeho předchůdce, románský Juditin most. Díla se ujal architekt Petr Parléř. Pod jeho vedením se mezi lety 1373 až 1380 dokončila vstupní věž na staroměstském břehu.

Most byl sice dostavěn až počátkem 15. století, nicméně roku 1378 už po něm jako funkčním přecházel pohřební průvod Karla IV. Některé prameny považují za jeho definitivní dokončení 22. červen 1503, kdy skončila důkladná rekonstrukce.

Most původně zdobil pouze kříž vztyčený za Karla IV., několika plastikami jej dal ozdobit Jiří z Poděbrad. Až od 17. století se postupně na pilířích umístilo 30 převážně barokních soch a sousoší světců.

Ilustrační foto

Karlův most

FOTO: Novinky

Největší hrozbou jsou povodně, které zničily most Juditin. Karlův most svého předchůdce proto převýšil o čtyři až pět metrů. Některé z povodní jej sice poškodily, ale nikdy nestrhly. Pevnost gotické stavby totiž dle pověsti zabezpečilo přidání vajec do stavebního materiálu. To ovšem neznamená, že nebylo nutné provádět opravy.

Karlův most je dlouhý 515,76 metru a široký 9,4 metru. Spočívá na 16 mostních obloucích nestejného rozpětí, od 16,62 metru před Staroměstskou věží, až do 23,38 metru nad Kampou.

Výroční slavnosti

Praha výročí připomíná, avšak kvůli zavedení letního času se začátek nedělních oslav naplánoval na 6:31, nikoli o hodinu dříve.

„V tu chvíli se nad Vltavou rozezní dobová fanfára trubačů z Malostranské mostecké věže a člen řádu křižovníků s červenou hvězdou Marek Pučalík požehná mostu. Pražané i návštěvníci budou mít možnost stát se součástí dalšího historického milníku mostu a připomenout si i později v průběhu dne řadu dějinných souvislostí a zajímavostí,“  avizoval předem pražský radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice).

„Všichni si jistě pamatují rozsáhlou rekonstrukci v letech 2006–2010. Málokdo ale ví, že se v tu dobu opravovala jen horní stavba, mostovka a zábradlí. Do budoucna nás čeká ještě rekonstrukce pláště, podstavců soch a spodní stavby. Do té patří například všechny mostní oblouky,“ doplnil náměstek primátorky a radní Petr Dolínek (ČSSD).

„Ten most musí být pevný a musí vydržet staletí,“ zdůraznil podle Kožíka král Petru Parléřovi. To se skutečně podařilo.

Poprvé v historii je v Norimberku představen Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi s nádherným portrétem Karla IV., detail císařovy podobizny.

Obraz Jana Očka z Vlašimi s portrétem Karla IV.

FOTO: Peter Kováč, Právo

Karel IV., český a německý král a římský císař, byl jedním z největších panovníků české historie.

„Kromě státnosti, víry a rytířské odvahy i moudrostí a politicko-diplomatickou prozíravostí, vkusem pro reprezentaci koruny Svaté říše a koruny Svatováclavské, rovněž pochopeníím pro stavební vzepětí, počínaje katedrálou sv. Víta, přes zvelebení Prahy (včetně daného mostu přes Vltavu) až po odpočinkový Karlštejn,“ vyjádřil se pro Novinky historik a pedagog Zbyněk M. Duda, čím vším panovník ve zkratce proslul.

S tímto podle starší ankety „největším Čechem“, ač Čechem nebyl, je spjato velké množství odkazů, památek, a tedy i výročí. Loni uplynulo 700 let od jeho narození. [celá zpráva]