Vědci shromáždili data o velikosti velryb ulovených během 20. století. Zjistili, že jsou tito kytovci čím dál menší. Podle vědců se dá vyvodit, že pokud se jedinci daného druhu začnou v průměru zmenšovat, může to naznačovat, že má celá populace problém a blíží se kolapsu.

Velikost velryb se totiž rapidně snížila zejména ve druhé polovině 20. století, kdy se velryby v některých regionech ocitly kvůli intenzivnímu lovu na pokraji vyhynutí. Varovné signály prý už ale byly vidět o nějakých 40 let dřív.

Christopher Clements z Univerzity v Curychu se svým týmem studoval záznamy o počtu a velikosti velryb ulovených posádkami komerčních velrybářských lodí mezi lety 1900 a 1985, kdy vešlo v platnost celosvětové moratorium na lov těchto kytovců.

„Dívali jsme se na data o plejtvákovi obrovském, plejtvákovi myšokovi a vorvaňovi obrovském, a zjistili jsme, že například vorvani ulovení v 80. letech minulého století byli v průměru o čtyři metry menší než ti z roku 1905,“ řekl pro zpravodajský web BBC News Christopher Clements.

Důvodem nejspíš je, že ty největší kusy zmizely z oceánu kvůli intenzivnímu lovu. „První známky zmenšování byly ale patrné už o 40 let dřív,“ tvrdí Clements.

Podobný vzorec byl už dříve zachycen u dalších druhů ryb, a nejspíš se jedná o následek intenzivního lovu.

Možná pomoc ohroženým druhům

Výsledky studie, publikované v časopise Nature Ecology and Evolution Journal, naznačují, že změny ve velikosti příslušníků druhu mohou pomoci odhalit, kterým populacím může hrozit vyhynutí.

„Naše technika by se mohla využívat k péči o další ohrožené druhy. Mohli bychom zakročit včas a ochránit zvířata lépe než doposud,“ domnívá se Clements.