Vědecký tým zkoumal deset jasných a blízkých kup galaxií za pomoci japonského satelitu Suzaku. Zjistil, že množství železa obsaženého v plynu uvnitř jednotlivých kup je zhruba stejné.

Většina prvků vznikla až uvnitř hvězd

„Pokud by prvky vznikly z astronomického hlediska relativně nedávno, pak bychom očekávali odlišnou koncentraci železa v jednotlivých kupách. Skutečnost, že distribuce železa je tak homogenní, naznačuje, že bylo vyrobeno uvnitř některých z prvních hvězd a galaxií, které vznikly po velkém třesku,“ uvedl autor studie Ondrej Urban, který je absolventem astrofyziky na brněnské škole, doktorát získal na Stanfordově univerzitě.

M82, blízká galaxie se silným galaktickým větrem. Raný vesmír obsahoval mnohem více takto aktivních galaxií. Obrázek se skládá z rentgenových dat družice Chandra (modrá), infračervených z dalekohledu Spitzer (červená) a vizuálních z Hubbleova dalekohledu (oranžová a žlutozelená).

FOTO: Masarykova univerzita

Během velkého třesku vznikl pouze vodík, helium a stopové množství lithia. Většina prvků, které se vyskytují i v lidském těle, vznikla až uvnitř hvězd. Do vesmírného prostoru se tyto prvky uvolnily díky explozím supernov a výtryskům z blízkosti rostoucích černých děr. Kdy se dostalo železo do mezigalaktického prostoru, se dlouho nevědělo.

Nové výsledky podporují dřívější domněnky, že většina železa ve vesmíru vznikla a rozšířila se po mezigalaktickém prostoru dříve, než se díky gravitaci vytvořily první kupy galaxií.

První galaxie byly bouřlivější, než se počítalo

„V dnešní době jen ve výjimečných případech pozorujeme, že by výbuchy supernov a aktivita černých děr v centrech galaxií byly schopny odfouknout plyn obohacený o chemické prvky do vzdáleného okolí,“ řekl další autor studie Norbert Werner z Masarykovy univerzity.

„To, že jsme pozorovali stejnou koncentraci železa v plynu ve všech zkoumaných kupách galaxií, svědčí o tom, že první galaxie musely být mnohonásobně aktivnější než ty současné. Jejich aktivita byla natolik ohromná, že dokázala promíchat plyn až do vzdáleností miliónů světelných let,“ dodal.

Tyto závěry představil i na výročním zasedání Evropské astronomické společnosti, které se v těchto dnech koná v Praze. Jde o největší astronomickou konferenci na našem kontinentu. [celá zpráva]