Potíže s vnitřním klimatem potvrdily i výsledky pilotního projektu ve Smíchovské střední průmyslové škole v Praze, který zorganizovala společnost O2 s dalšími partnery. Přístroje ve třídách měřily znečištění vzduchu, vlhkost, teplotu a také hladinu hluku pod okny.

Třídy jsou často přetopené

Výsledky ukázaly, že tam nejsou vyhovující podmínky ani v jednom z ukazatelů. Ve třídách bylo často přetopeno a nedalo se tam dobře dýchat.

V období od února do dubna byli studenti smíchovské školy 148 hodin v učebnách se zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého a 91 hodin jeho koncentrace přesahovala limit povolený vyhláškou ministerstva pro místní rozvoj.

Devět z deseti hodin ve škole museli žáci pobývat ve třídách, kde bylo nad 24 stupňů Celsia. Ačkoli by relativní vlhkost podle vyhlášky neměla klesnout pod hranici 30 procent, studenti museli tři čtvrtiny času dýchat suchý vzduch.

Větrání ne vždy pomůže

„Obvyklou radou v těchto případech bývá pravidelné monitorování situace a povinné větrání minimálně o přestávkách. Vzhledem k tomu, v jak rušné lokalitě se nacházíme, nám však větrání příliš nepomůže. Měření totiž ukázala, že ve dvoře je vzduch stejně znečištěný jako na rušné ulici a hladina hluku při otevřených oknech přesahuje hygienické limity,” postěžoval si ředitel školy Radko Sáblík.

Nesprávné větrání se přitom může projevovat únavou, nesoustředěností, otupělostí a bolestmi hlavy.

Školy potřebují přístroje na měření klimatu

Podle Kotlíka by školy měly dostat přístroje, kterými by si samy kontrolovaly své ovzduší, tedy zařízení pro trvalé měření klimatu v místnostech a nainstalování vzduchotechniky s rekuperací tepla.

„Tento problém se sem tam vyskytne všude. Stačí, aby paní učitelka na podzim ve třídě zapálila tři svíčky a už jsou hodnoty špatné. To jsme skutečně naměřili,” řekl Kotlík. Na klima ve třídě podle něj má velký vliv počet dětí i vybavení učebny. Svou roli hrají také dopravní situace, továrny a elektrárny v blízkosti školy.

Jako rychlé řešení Kotlík navrhuje změnu ve využívání třídy a pověření některých pracovníků školy dohledem nad dostatečným větráním. Ale záleží právě i na lokalitě.

O tom, že cirkulace čerstvého vzduchu v budovách není vyhovující a přirozené větrání okny často nestačí, svědčí studie Státního zdravotního ústavu i Světové zdravotnické organizace.

Požadavek kvalitního nuceného větrání s rekuperací tepla ve školách se nedávno stal i jednou z podmínek pro čerpání peněz v rámci výzvy Operačního programu životní prostředí. Do 140 škol, které získaly dotace na renovace, tak bude instalována vzdochotechnika za zhruba 420 miliónů korun.