Odborníci zařazují druhy podle předem daných kritérií do příslušných kategorií odrážejících stupeň jejich ohrožení vyhynutím nebo vyhubením. Navíc pro příslušné organismy uvádějí i klíčové ohrožující činitele. Můžeme tak získat podrobný obrázek o tom, které faktory přispívají na naší planetě k ubývání některých druhů.

Trochu jiný pohled

Vědci tradičně označují za největší hrozbu pro faunu a flóru pokračující rozpad původního prostředí na menší části, např. zástavbou nebo budováním silnic. Fragmentací ale naneštěstí celý proces nekončí. Prostředí lidé nadále poškozují do té míry, až je mnohdy nakonec zcela zničí.

Na druhém místě se v žebříčku hrozeb pro druhy umísťují invazní nepůvodní druhy, které se na nové místo dostaly přičiněním člověka a které rozmanitými způsoby škodí nejen původním organismům, ale i prostředí a koneckonců také lidem.

Následuje nadměrné, příliš intenzivní využívání populací určitých organismů sběrem, lovem či rybolovem. V poslední době se stále častěji hovoří i o tom, že počet druhů na určitém území v určitém čase ovlivňuje a v budoucnosti bude ještě významněji ovlivňovat soubor procesů vystupujících pod společným označením „změny podnebí“.

Poněkud jiný pohled na rozmanité činitele, v celosvětovém měřítku nejvíce trápící živou přírodu, uveřejnil Sean Maxwell z Queenslandské univerzity v australském Brisbane se spolupracovníky. Využil přitom údaje o 8688 druzích zařazených do posledního vydání červeného seznamu IUCN a patřících do skupin, u nichž byl stupeň celosvětového ohrožení stanoven pro všechny druhy. O významu studie vypovídá nejlépe fakt, že ji uveřejnil prestižní vědecký časopis Nature.

Není žádným tajemstvím, že se zatím příliš nedaří pytláctví výrazněji omezit, a to nejen v Africe.

Uvedený rozbor naznačuje, že zdaleka nejvýznamnější činitel způsobující úbytek druhů na Zemi představuje jejich nadměrné využívání, tedy odběr jedinců z volné přírody v rozsahu, který nemůže vyrovnat rozmnožování nebo posílení populace novými jedinci. Z celosvětově ohrožených druhů, které autoři analyzovali, jich plných 72 procent negativně ovlivňuje právě průmyslový lov, rybolov nebo sběr, sportovní lov a rybolov a tradiční lov pro obživu rodiny nebo kmene.

Není žádným tajemstvím, že se zatím příliš nedaří pytláctví výrazněji omezit, a to nejen v Africe. Ilegální obchod s rostlinami a živočichy nebo s výrobky z nich ve výnosnosti překoná jen kšeftování s drogami a zbraněmi. Proto musíme bohužel konstatovat, že se početnost slonů afrických v posledním desetiletí snížila o těžko uvěřitelných 60 procent a pytláci jich denně kvůli slonovině zabijí více než sto.

Slon africký je vybíjen denně...

Slon africký je vybíjen denně...

FOTO: Profimedia.cz

Druhým nejdůležitějším faktorem, majícím na svědomí mizení rostlinstva a živočišstva, se stalo k životnímu prostředí necitlivé zemědělství a lesnictví. Uvedený faktor v současnosti trápí 62 procent druhů, které dnes čelí ve zvýšené míře nebezpečí, že o ně přijdeme.

Změny podnebí teprve čekají

Pokud jde o klimatické změny, jejich negativní dopad na početnost, rozšíření a způsob života rostlin a zvířat byl zjištěn u pětiny výzkumníky hodnocených druhů.

Ukazuje se ale, že na organismy působí spíše než růst průměrné teploty zejména mimořádné meteorologické jevy, podle některých názorů související se změnami podnebí, jako jsou období mimořádného sucha, veder či naopak nízkých teplot, záplavy, hurikány a další.

Slovo odborníků

„Druhy, které jsme podrobili analýze, ale nepředstavují náhodný vzorek, známe je významně lépe než většinu ostatních osídlujících Zemi,“ připomíná spoluautor studie Thomas Brooks, který pracuje jako vedoucí vědecký pracovník IUCN a současně vyučuje na Tasmánské univerzitě v Hobartu.

„Praktickou ochranu na celé planetě ohrožených druhů ztěžuje skutečnost, že na osm z deseti z nich působí nezanedbatelným způsobem hned několik vnějších činitelů najednou. V takovém případě se jejich současné dopady bohužel mohou nejen sčítat, ale i násobit a v krajním případě umocňovat. Proto musíme dnes za globálně ohrožené považovat i kdysi běžné žirafy. Jejich počet snížila přeměna původní savany na pole a v některých místech i přímé pronásledování lidmi,“ zdůrazňuje Maxwell.

Poslední původní populace špačkům příbuzné majny Rotschildovy přežívá v malém počtu v jediném národním parku na západě indonéského ostrova Bali.

Poslední původní populace špačkům příbuzné majny Rotschildovy přežívá v malém počtu v jediném národním parku na západě indonéského ostrova Bali.

FOTO: Jan Plesník

Zdá se, že závěry analýzy potvrzuje také pohled do minulosti. Ze všech druhů rostlin, obojživelníků, plazů, ptáků a savců, které byly od roku 1500 vyhubeny nebo vyhynuly, plné tři čtvrtiny vymizely v důsledku nadměrného využívání lidmi, necitlivého zemědělství či působení obou faktorů současně, často v kombinaci se šířením invazních nepůvodních druhů.

Nezapomínejme na druhy

Důsledky změn podnebí na faunu a flóru budou v budoucnosti bezpochyby sílit. Růst lidské populace a její další rozvoj ale současně povedou k dalšímu nadměrnému využívání živé přírody a rozšiřování k prostředí nešetrné zemědělské produkce.

Úsilí omezit dopady probíhajících a očekávaných klimatických změn nebo se jim přizpůsobit, které se v některých zemích těší nebývalé podpoře politiků a řídících pracovníků, by ale nemělo zastínit snahu zachovat na Zemi co možná největší druhovou bohatost.