Inspekce zaznamenala pozitivní trend začleňování dětí z výchovných ústavů do běžné společnosti, který vyvrací argumenty, že v rámci jejich vzdělávání musí nutně docházet k naprosté izolaci od ostatních dětí.

Docházka dětí do školy mimo výchovné zařízení posiluje jejich socializaci a schopnost přizpůsobovat se. Klade na ně větší vzdělávací nároky a umožňuje vyhovět jejich případným speciálním vzdělávacím potřebám, uvedla ČŠI.

Podíl dětí s těmito potřebami ve výchovných ústavech ministerstva školství činil při kontrolách inspektorů 74 procent.

Někde péče téměř zcela chybí

„Tato skutečnost klade značné nároky na využívání specialistů (etopedů, psychologů) při všech typech výchovných a vzdělávacích činností,” napsala ve zprávě ČŠI. Zajištění psychologické a etopedické péče ale podle ní není dostatečné.

Jen polovina zařízení dokáže zcela zajistit pravidelnou systematickou péči specialistů.ČŠI

„V některých zařízeních se zjistilo, že pravidelná a systematická péče etopedů nebo psychologů není zajištěna prakticky vůbec, což je třeba považovat za fatální nedostatek,” zdůraznila ČŠI. Podle ní chybějí také specialisté se zaměřením na děti se sluchovým či zrakovým postižením.

V období od loňského června do letošního února hodnotila inspekce 57 zařízení, které zřizuje ministerstvo školství. Patří mezi ně diagnostické ústavy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy.

Jen polovina zařízení dokáže zcela zajistit pravidelnou systematickou péči specialistů. Zhruba dvě pětiny jich využívají služeb externího psychologa a 12 procent externího etopeda, který se věnuje terapeutické péči o děti. Na jednotlivé specialisty připadá velký počet dětí, a tím pádem mají jen málo času na práci s jednotlivci.

„Poukázat je třeba také na nedostatečnou spolupráci psychologů a etopedů s dalšími pedagogickými pracovníky a na skutečnost, že se často jen minimálně zapojují do tvorby a vyhodnocení Programu rozvoje dítěte,” uvedla ČŠI.

Malá podpora začínajících pedagogů

Potíže ve vzdělávání ve výchovných ústavech způsobuje také vysoká fluktuace učitelů a vyšší věkový průměr pedagogických sborů, který se pohybuje kolem 45 až 50 let. Chybí účinná podpora začínajících pedagogů. Plánování jejich dalšího vzdělávání je zpravidla nekoncepční a většinou stojí na bázi dobrovolnosti, zjistila inspekce.

Zaměstnávání kvalitních a motivovaných pedagogů, vychovatelů a dalších specialistů podle ní omezují také nízké mzdy a malý příspěvek na doplňující vzdělávání. Průměrný plat pedagogického pracovníka je podle ČŠI 28 855 Kč, na školení má nárok dostat 1536 Kč navíc. Průměrná mzda v ČR podle Českého statistického úřadu přitom ve 4. čtvrtletí loňského roku činila 29 320 Kč.