Středoevropská krajina nebyla v ledových dobách až tak pustá a nehostinná, přesto podnebí většinu druhů rostlin a živočichů vytlačilo do příhodnějších oblastí na jih Evropy, odkud se v dobách meziledových postupně šířily zpět.

Ukazuje se však, že na mikroklimaticky vhodných místech dokázaly přežít některé druhy i severněji, podstatně blíže ledovcům. V horských údolích na Slovensku se například doložilo přežívání stromů i drobných lesních živočichů. A v karpatských potocích nově i zmíněného druhu korýšů.

Čeští odborníci se v návaznosti na své předchozí výzkumy evoluční historie korýšů v jižní Evropě zaměřili spolu s kolegou z Masarykovy univerzity v Brně na výzkum jejich genetické variability i v našich vodách.

Evoluční linie stará přes 10 miliónů let

„Z původně vedlejšího projektu mého doktoranda a magisterské studentky vznikla ambiciózní práce, které otevřela mnoho nových otázek. Důležitým aspektem je i to, že mnohé populace zdánlivě běžného druhu v Karpatech jsou ve skutečnosti geneticky zcela unikátní a zřejmě se jedná o druhy, jež se vyskytují jen na velmi malém území,“ okomentoval to Adam Petrusek z Univerzity Karlovy, jeden z hlavních autorů studie.

V nově publikované studii ve vědeckém časopise Molecular Phylogenetics and Evolution přinášejí vědci důkazy, že západní Karpaty, mezi něž patří nejen slovenské hory, ale i Beskydy a další pohoří moravsko-slovenského pomezí, hostí specifické evoluční linie blešivců staré více než 10 miliónů let.

Ve srovnání s nimi jsou blešivci českých vod nedávnými příchozími. Doputovali k nám ze západní Evropy až po poslední době ledové, která skončila teprve před 10 tisíci lety.

Český blešivec se na Slovensku téměř nevyskytuje, místo něj lze podle badatelů na východ od řeky Moravy najít nejméně sedm dalších nově objevených příbuzných druhů, jež se od sebe oddělily v místních pohořích před mnoha milióny lety a přežily všechny výkyvy klimatu.

Zachránit je mohly teplé minerální prameny

Co umožnilo přežít studená a suchá období ledových dob tvorům, kteří se špatně šíří krajinou a obvykle nepřežijí vyschnutí či zamrznutí potoka? A čím se tolik liší slovenské potoky od těch českých, odkud poslední doba ledová blešivce vyhnala?

Klíčové pro přežití mohly být oteplené minerální prameny, které jsou v geologicky mladých Karpatech mnohem rozšířenější než v podstatně starších českých horách. Bezprostřední okolí takových pramenů nezamrzá, ale jsou i dlouhodobě mnohem stabilnější než běžné studánky a potoční prameny.

„Některé dřívější výsledky naznačovaly, že populace blešivců na moravsko-slovenském pomezí se od sebe hodně liší, ale že to bude několik úplně samostatných druhů, jsem skutečně nečekal,“ uzavřel spoluautor studie Petr Pařil z Masarykovy univerzity.

Je otázkou, zda zmíněné oteplené prameny nebo i jiné faktory neumožnily vegetovat v dobách ledových také dalším živočichům, u kterých se to nepředpokládalo.