„Základem úspěchu je co nejpřesněji napodobit podmínky života v děloze,“ řekl agentuře Reuters vedoucí výzkumu Alan Flake z Dětské nemocnice ve Filadelfii.

Zdravý vývoj plic

V preklinických studiích s jehňaty, jejichž výsledky publikoval i odborný časopis Nature Communications, byli vědci schopni napodobit prostředí dělohy a funkce placenty, což dává předčasně narozeným potomkům šanci na zdravý vývoj plic a dalších orgánů.

Za hranici přežití plodu se považuje počátek šestého měsíce.

Proč testy ve seriálním prostředí probíhají právě na jehňatech? Vývoj plic u plodů jehňat je podle fyziologa Marcuse Daveyho velmi podobný tomu lidskému. „Plíce plodu jsou uzpůsobeny k činnosti v kapalině. Takové prostředí jsme umožnili,“ dodal pro Reuters. Zároveň obstarali i výživu a růst plodu.

Vytvořili tedy umělý vak naplněný plodovou vodou. Prototyp vyzkoušeli na šesti jehňatech. Jejich přirozený vývoj v lůně se přerušil v době, která odpovídá 23. či 24. týdnu života lidského plodu, tedy konci pátého měsíce těhotenství.

Počátek šestého měsíce se obecně považuje za hranici přežití. Nedonošený novorozenec v této době váží okolo 500 gramů, jeho plíce nejsou schopny zpracovávat vzduch.

Kupříkladu v USA se takto předčasně narodí 30 tisíc dětí ročně, zemře až 70 procent z nich. Navíc mnoho z těch, které brzké narození přežijí, se potýká s celoživotním zdravotním postižením.

Zlepšení péče o nedonošené děti nemusí být daleko

Cílem práce je tedy vyvinout mimotělní podpůrný systém, do kterého mohou být na několik týdnů, klíčových pro přežití, umístěny děti narozené extrémně předčasně. Po dosažení 28. týdne už má být schopno přežít mimo dělohu každé dítě, nedojde-li k jiným komplikacím.

Vývoj kompletního a pro děti použitelného přístroje může trvat dalších 10 let. Flake však věří, že pak už budou mít lékaři dané zařízení k dispozici.

Nyní se předčasně narozené děti umísťují do inkubátorů s umělou plicní ventilací. Vak s plodovou vodou jim má dát větší naději přežít.