Nátěr se už dva roky úspěšně aplikuje hlavně na paneláky. Vzorky a jejich analýzy ukazují, že chemické procesy ve spojení se světlem dokážou mikroorganismy likvidovat po dobu deseti let.

„Fotoaktivní nátěrový systém, nazvaný Balclean, je velkým úspěchem českých vědců, který realizujeme v praxi. Jeho mimořádnost spočívá ve využívání fotoaktivních reakcí ke stále se opakující likvidaci všech mikroorganismů na zateplených fasádách. V Česku není jiné podobné řešení k likvidaci mikroorganismu s tak dlouhou účinností a desetiletou zárukou,“ chválí vynález Radek Kubálek, šéf společnosti Pragotherm, servis fasád, která omítkového „plísňožrouta“ používá.

Analýza neukázala po téměř třech letech od aplikace žádnou změnu tloušťky povrchové vrstvyRadek Kubálek, šéf společnosti Pragotherm

Český fotoaktivní nátěr byl vyvinut pod záštitou Technologické agentury ČR s celkovými náklady 24 miliónů korun. Na tomto projektu spolupracovaly Centrum pro nanotechnologie Technické Univerzity v Liberci, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR a Ústav anorganické chemie Akademie věd ČR spolu se společnostmi Barvy a Laky Teluria a Denas Color.

První aplikace na bytových domech proběhly už před více než dvěma lety, takže nátěr má za sebou i ostrý provoz. „Mikroskopická analýza odebraných hloubkových sond neukázala po téměř třech letech od aplikace žádnou změnu tloušťky či morfologie povrchové fotoaktivní vrstvy,“ poznamenal Kubálek.

„Nátěrový systém byl také podroben několikaletému testování urychleného stárnutí v přístroji simulujícím zesílené povětrnostní vlivy,“ doplnil Kubálek. Proběhla i kvantitativní optická měření pomocí speciálního skeneru.

Praxe i testy ukazují, že dezinfekční efekt nanokompozitního nátěrového systému se časem nesnižuje.

Do dalších dvou let tři tisíce vzorků

„Po deseti a více letech je samozřejmě třeba očekávat, že i tyto nátěry podlehnou erozi a stanou se neškodnou součástí životního prostředí. Obě minerální složky systému, oxid křemičitý a oxid titaničitý, se totiž v přírodě běžně vyskytují,“ dodal Kubálek.

Do konce roku 2019 budou výzkumníci disponovat třemi tisíci odběry, které se stanou základem k dalšímu výzkumu všech druhů mikroorganismů na fasádách.

Mikroorganismy některých druhů plísní, které se objevují na fasádách, mohou u lidí se sníženou imunitou způsobit alergické reakce. Pokud se na fasádě objevují nečistoty, řasy, plísně, lišejníky a mechy patnáct dvacet let, tak je pravděpodobné, že prorostly již hlouběji do dalších vrstev.

Problém se týká zateplených objektů

„Samotné řasy, které se na fasádách objevují v raném stadiu, ve své podstatě povrchovou omítku nijak nepoškodí. Jedná se především o estetický problém,“ uklidňuje Kubálek. Růst řas a plísní podle něho ale není problémem jenom panelových domů. Týká se to všech objektů, které jsou zateplené.

„Panelové a zděné bytové domy, rodinné domky, komerční objekty a rovněž developerské bytové domy,“ připomněl Radek Kubálek.