V rámci programu se do kosmického výzkumu zapojili s vědci z tehdejšího Sovětského svazu i odborníci z Československa, Polska, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Rumunska, Kuby a Mongolska. Později se připojil Vietnam.

Československo se do programu zapojilo na samém začátku, a to v oborech kosmické meteorologie, fyziky, biologie, medicíny a kosmického spojení. Od roku 1969 do roku 1988 opatřili českoslovenští vědci svými přístroji 21 specializovaných družic Interkosmos.

V rámci programu byla v roce 1978 vypuštěna i první československá umělá družice Země Magion, která zkoumala vazby mezi zemskou magnetosférou a ionosférou – odtud je také složen název Magion.

Remek ve vesmíru

Českoslovenští vědci se také například významně podíleli na projektu Vega, který byl zaměřený na výzkum Halleyovy komety a Venuše. Pro automatické kosmické sondy Vega 1 a Vega 2 sestrojili důležité zařízení pro navádění.

Vladimír Remek

Československý kosmonaut Vladimír Remek v současnosti

FOTO: Petr Horník, Právo

Součástí programu Interkosmos byly i lety s mezinárodní posádkou, díky kterým se do vesmíru vypravili i občané jiných zemí než SSSR a Spojených států. Jako první letěl v březnu 1978 Čech Vladimír Remek.

Program Interkosmos skončil koncem roku 1990 v důsledku pádu komunistických režimů v zemích sovětského bloku v Evropě.

Světový den letectví a kosmonautiky

Předchozí den, 12. duben, je ještě významnějším vesmírným milníkem. Připomíná 51. výročí prvního letu člověka do vesmíru, sovětského kosmonauta Jurije Gagarina.

Jurij Gagarin

Jurij Gagarin

FOTO: Právo

Od roku 1969 se z rozhodnutí Mezinárodní letecké federace slaví jako Světový den letectví a kosmonautiky.