Většina z nich, konkrétně 19 088, už měla diagnózu určenou v minulosti, ale nebyla k ní přesně stanovená podpora. Dalších 7861 dětí prošlo poradnami úplně poprvé a hned mohou lepších podmínek pro své vzdělávání s handicapem využívat. Celkově je v základních školách kolem 50 tisíc postižených dětí z celkových 900 tisíc školáků.

Pedagogicko-psychologické poradny a další zařízení dnes musí ke každé diagnóze nově určit, zda dítě potřebuje speciální pomůcky nebo pomoc asistenta. A k tomu přesně vymezí, kolik peněz to představuje. Dřív na plat asistenta nemusela škola dostat žádné peníze navíc. Proto si teď rodiče chodí do poraden s žádostí o nové vyšetření, tzv. rediagnózy.

Nová pravidla počítají i s možností snížit počty dětí ve třídě, pokud se jich v jedné třídě sejde víc s určitým znevýhodněním. V tom případě se může počet dětí snížit i na sedmnáct.

Přibylo také asistentů ve školách. Ještě ve školním roce 2014/2015 zaměstnávaly školy celkem 8873 asistentů, o rok později 10 382, od září už jich měly 13 299.

Rodiče tlačí

Ministerstvo ujišťuje, že peněz na inkluzivní opatření má připraveno dost, i když se s takovým náporem nepočítalo „Během roku bude každý měsíc tato podpora dále navyšována podle aktuálních potřeb škol,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva Jarmila Balážová. Původně měly děti, u nichž už byl dříve stanoven určitý typ handicapu, podstupovat nová vyšetření v průběhu dvou let. Nicméně rodiče zřejmě byli neodbytní.

„Mysleli jsme si naivně, že přešetření a podpory dětem, které už nějakou diagnózu měly, rozložíme do dvou let. Ale v lednu, v únoru nám vyskočily trojnásobně finanční požadavky. Dneska je přešetřeno za půl roku významně větší procento dětí, než by odpovídalo tomu, co bylo odhadováno na dva roky. Týká se to už poloviny dětí, které se měly rediagnostikovat,“ připustil náměstek ministryně Stanislav Štech.

Náměstek ministryně školství Stanislav Štech

Náměstek ministryně školství Stanislav Štech

FOTO: MŠMT

Podle něj se na rychlejším průběhu diagnostik podepsal zejména velký zájem rodičů. „Jak to někdy bývá, rodič tlačí, když to jde. Poradna sice řekne, že to vidí na říjen 2017, ale když rodič vidí, že jsou tam další možnosti speciálních opatření, tak si za nimi jde,“ popsal.

Odpor proti novým pravidlům

Proti zavádění nových inkluzivních pravidel se ve veřejném prostoru strhla vlna odporu. Podle průzkumu společnosti Median pro vzdělávací společnost EDUin ji podporuje jen 15 procent lidí, proti je 32 procent. Ostatní na inkluzi nemají jasný názor.

Průzkum ale také ukázal, že odpůrci a nepřesvědčení občané by byli ochotni za určitých podmínek změnit názor. [celá zpráva] Některé podmínky už jsou ale splněny. Například zajištění dostatku financí, souhlas rodiče se začleněním postiženého dítěte do běžné třídy i souhlas psychologa.

V říjnu se říkalo, že je to hrůza, nedá se vyučovat. Ale v lednu už si to sedlo. Nakonec se našel způsob, jak pracovat s ostatními dětmi.Stanislav Štech, náměstek ministryně

Část lidí by s inkluzí souhlasila, pokud by byl stanoven maximální počet 20 dětí na třídu, zajištěn asistent ke každému dítěti s handicapem, zaručeny vyšší platy učitelů, investice do budoucí zaměstnanosti postižených a pokud by byla jistota, že v inkluzivní škole nedojde k odlivu ostatních žáků.

Štech připomněl, že inkluze už probíhá od roku 2005, jen neměla jasně vymezená pravidla. Popsal i jeden z případů, na který narazil. Jednat se mělo o chlapce na prvním stupni s poruchou citové vazby.

„V říjnu se říkalo, že je to hrůza, nedá se vyučovat. Ale v lednu už si to sedlo. Nakonec se našel způsob, jak pracovat s ostatními dětmi,“ řekl. A zdůraznil, že i v tomto případě stále existuje možnost přechodu do speciální školy.