Projekt, který zkoumá fyzickou křehkost seniorů, patří podle Topinkové mezi velké evropské projekty, v nichž farmaceutický průmysl významně přispívá svými znalostmi a zkušenostmi s uplatněním výsledků ze základního výzkumu v klinické praxi.

Jeho náklady jsou asi 54 miliónů eur (1,46 miliardy korun), zhruba 30 miliónů eur (811 miliónů Kč) platí Evropská unie, 20 miliónů eur (540 miliónů Kč) financují věcným plněním farmaceutické firmy.

Lékaři nejsou zvyklí chorobu diagnostikovat

Topinková uvedla, že lékaři dnes nejsou zvyklí diagnostikovat fyzickou křehkost seniorů neboli sarkopenii. Ta je příčinou, proč starší lidé pomaleji chodí, zvedají málo nohy nebo častěji padají, což někdy bývá příčinou různých úrazů a dalších potíží. Problémem údajně trpí pět procent sedmdesátníků a 30 procent osmdesátníků.

Vědci chtějí v projektu, který se plánuje do roku 2019, ověřit efektivitu a ekonomickou nákladnost nového léčebného postupu proti fyzické křehkosti seniorů. V klinické studii se ve spolupráci s farmaceutickým průmyslem snaží identifikovat biomarkery pro rozeznání sarkopenie a pro monitorování průběhu a úspěšnosti léčby.

Biomarker je objektivně měřitelná charakteristika, která se uznává jako indikátor normálních biologických či patologických procesů nebo odpovědí na terapeutickou intervenci.
Oficiální definice amerického Národního ústavu zdraví (NIH)

„Ukazuje se, že stimulací některých čidel by mohlo dojít k růstu svalové hmoty a síly, což by bylo důležité pro pacienty na dialýze nebo po operaci krčku, kdy nemohou být fyzicky zatěžováni,” řekla Topinková. Jako příklad léčiva, které je v současnosti v klinickém testování a mohlo by pomoct zabránit úniku svalové hmoty, uvedla látku bimagrumab.

Zapojení evropských akademických pracovišť

Evropská iniciativa IMI 2 počítá do roku 2024 s rozdělením zhruba 3,23 miliardy eur do všech svých projektů, tedy asi 88 miliard korun. Zapojují se do ní konsorcia složená z firem a akademických pracovišť.

Česká akademická sféra v jejím rámci zatím uspěla jako člen mezinárodních konsorcií v celkem šesti projektech. Podpořený byl například výzkum zaměřený na roztroušenou sklerózu, stařeckou křehkost, revmatoidní artritidu či účinnější očkování proti černému kašli.

Univerzita Karlova uzavřela loni v létě memorandum o spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Rektor UK Tomáš Zima zdůraznil, že výhody spolupráce jsou oboustranné.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Zatímco univerzita přispívá ke spolupráci například absolventy, výsledky výzkumu či unikátními přístroji, z průmyslové sféry na oplátku získává zakázky na smluvní výzkum, možnost uplatnění výsledků svých projektů v praxi či stáže pro své studenty.

AIFP sdružuje 35 farmaceutických společností, které vyvíjejí a uvádějí na trh nové, účinnější a bezpečnější přípravky. Je členem Evropské federace farmaceutických společností.