Podíl žáků, přijatých do klasických maturitních oborů odborného vzdělávání, čítá již 37 procent, což je nejvíce za posledních 20 let. Ve školním roce 2016/2017 jde o 36 923 žáků.

„Je to dobrá zpráva pro zaměstnavatele, že se oproti minulým školním rokům více žáků hlásí do oborů ze skupiny elektrotechnika a strojírenství,” konstatovala šéfka NÚV Helena Úlovcová.

Naopak největší pokles je podle ní vidět v gastronomických oborech, a to jak v učebních, tak i v maturitních.

Odborný výcvik

Zhruba šest procent nově přijatých v současném školním roce tvoří žáci maturitních oborů zahrnujících odborný výcvik, jejichž absolventi se stávají vysoce kvalifikovanými dělníky. Také v této kategorii vzrůstá podle NÚV zájem o strojírenské obory.

Učební obory elektrotechniky, stavebnictví a strojírenství jsou nejatraktivnější i pro dospělé lidi, kteří se rozhodnou pro denní formu takzvaného zkráceného studia.

„Tento typ odborného studia v délce jeden až dva roky vede k získání výučního listu nebo maturity. Slouží těm, kteří chtějí získat odborné vzdělání v jiném oboru,” vysvětlila Úlovcová. Počet účastníků tohoto studia za posledních deset let vzrostl zhruba sedmkrát, z 388 v roce 2006 na 2841 v roce 2016.

V maturitních oborech zkráceného studia se nejvíce lidí hlásí na ekonomiku a administrativu, pedagogiku, učitelství a sociální péči. Ve studiu při zaměstnání je nejvíce zájemců o obory elektrotechnické, telekomunikační a výpočetní techniky, v maturitních oborech pak vede pedagogika a zdravotnictví.

Nástavbu většina nedokončí

Naopak klesá počet zájemců o nástavbové studium, a to jak v denní, tak v jiné formě. V roce 2016/2017 bylo nově přijato asi 5400 žáků v denním studiu, což znamená pokles přibližně na polovinu počtu z roku 2003/2004.

„Zhruba 75 procent přijatých přitom nástavbové studium nedokončí - ať již proto, že školu přeruší, nebo že neuspějí u maturitní zkoušky, kde je míra jejich neúspěšnosti velmi vysoká,” dodala Úlovcová.

Nástavbové studium navazuje na obory s vyučením zakončené maturitní zkouškou. Většinou jej nabízí škola, kde daný jedinec studoval, ale je možné přihlásit se i na jinou. Denní studium trvá dva roky, ostatní formy jsou o jeden rok delší. Podmínkou pro přijetí ke studiu nástavby je vyučení v tříletém příbuzném oboru.

Maturitou chce své studium zakončit celkem 69 procent středoškoláků, kteří byli přijati u loňských přijímaček.

„Nejvyšší meziroční nárůst vykazují skupiny právní a veřejnosprávní činnost, dále zdravotnictví a také strojírenství," dodala Úlovcová. Podíl žáků, kteří se hlásili na víceletá i čtyřletá gymnázia, se po pozvolném nárůstu do roku 2012/2013 v posledních letech stabilizoval na zhruba 22 procentech.