Následovala Vyšší dívčí škola (1863) a zejména pak známé gymnázium Minerva (1890), které ve vzdělávání i emancipaci žen sehrálo velmi důležitou roli.

Přesně před 120 lety, 23. března 1897, získaly ženy povolení ke studiu na rakouských vysokých školách.

Výběr milníků ve vzdělávání žen

1863 – V Praze byla otevřena Vyšší dívčí škola. Byla přínosem oproti jiným vzdělávacím ústavům, neměla však ještě status střední školy. Jejím hlavním cílem bylo vychovat vzdělané manželky a matky, nikoli absolventky, které by se měly samy živit vědomostmi.

1865 – Byl založen Americký klub českých dam. Spolek pro vzdělávání žen vznikl v domě U Halánků na pražském Betlémském náměstí z iniciativy cestovatele a filantropa Vojty Náprstka, který dal ženám k dispozici prostory domu i vlastní knihovnu.

První ženou, která promovala na lékařské fakultě české univerzity, se stala roku 1902 Anna Honzáková.

1871 – Vznikl Ženský výrobní spolek, který organizoval řadu kurzů, v nichž mohly ženy získat všeobecné i specializované vzdělání (kreslířské, rytecké, jazykové, kancelářské, ekonomické či ošetřovatelské).

1872 – Od tohoto roku mohly dívky studovat na chlapeckých gymnáziích, ale jen jako privatistky. Účastnily se výuky, ale nesměly být mimo jiné vyvolávány a přestávky musely trávit v oddělené místnosti.

1890 – Své brány otevřelo soukromé dívčí gymnázium Minerva v Praze, první svého druhu v Rakousku-Uhersku. O jeho vznik se významně zasloužila spisovatelka Eliška Krásnohorská. Ke studiu se tehdy zapsalo 51 dívek, což se považovalo za mimořádný úspěch, neboť společnost nebyla pro vznik gymnázia příznivě naladěna.

Minerva odchovala řadu významných žen, byly mezi nimi například Alice Masaryková nebo spisovatelka Milena Jesenská.

Milena Jesenská doporučovala praktickou, pohodlnou módu.

Česká novinářka, spisovatelka a překladatelka Milena Jesenská

FOTO: Reprofoto Kolem Mileny Jesenské, 1991

1892 – Podle vzoru Minervy vzniklo dívčí gymnázium i ve Vídni.

1895 – Filozofická fakulta české univerzity přijala šest absolventek Minervy jako hospitantky (přednášky mohly navštěvovat jen se souhlasem vyučujícího a neměly žádný právní nárok skládat zkoušky). Rok poté tak učinila i lékařská fakulta.

1897 – Filozofické fakulty rakouských univerzit začaly přijímat ženy k řádnému studiu. Od roku 1900 mohly ženy studovat také na lékařských a farmaceutických fakultách rakouských univerzit.

1900 – Osm žen absolvovalo filozofickou fakultu české univerzity, převážně s učitelskou aprobací. Za profesorky je pak přijala gymnázia – pražská Minerva a brněnská Vesna.

1901 – Marie Zdeňka Baborová, absolventka Minervy, se stala první doktorkou filozofie. Dobový tisk psal, že nejenže složila výtečně zkoušky (jejím oborem byla zoologie), ale ovládala i devět jazyků.

Téhož roku získala doktorát i matematička Marie Fabiánová.

1902 – První ženou, která promovala na lékařské fakultě české univerzity, se stala Anna Honzáková. O šest let později promovalo na farmaceutické fakultě české univerzity osm žen.

1908 – Vzniklo Sdružení akademicky vzdělaných žen. V roce 1922 na něj navázalo aktivnější Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen, v němž působily například Anna Honzáková či Milada Horáková.

V době vysokoškolských studií na právech - tehdy ještě Milada Králová.

Milada Horáková v době vysokoškolských studií na právech – tehdy ještě Milada Králová

FOTO: Repro z knihy To byla Milada Horáková

1918 – První ženy ke studiu začaly přijímat právnické fakulty; první českou doktorkou práv se v roce 1922 stala Anděla Kozáková-Jírová.

1920 – České vysoké učení technické přijalo první studentky.

1922 – Spisovatelce Elišce Krásnohorské byl jako první ženě udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy.

1925 – První českou docentkou se stala historička Milada Paulová; primát získala také v roce 1939 jako první univerzitní profesorka.