Bez ruky se studentka střední školy z Valašského Meziříčí Kamila Šabršulová mladá slečna již narodila a to kvůli vrozené vývojové vadě. Místo pravé ruky tak má jen část paže. „Od dětství mi připadal život bez jedné ruky přirozený. Už jako dítě jsem používala kosmetickou protézu a měla to za zcela normální,“ přiznala. Protéza ji umožňovala jezdit na odrážedle, koloběžce a později i kole.

„Taky jsem se o ni často opírala, když jsem si hrála v sedě na zemi,“ popsala a dodala, že jak dospívala, musela jednotlivé typy protéz střídat. „Kosmetická protéza přidržet může, ale klouže vám to, nechytnete do ní nic.“

Loni na podzim se s pomocí frýdecko-místecké společnosti ING Corporation a Ortopedické protetiky Frýdek-Místek stala testovacím klientem bionické protézy nejnovější generace od britského výrobce Touch Bionics, který je divizí nadnárodní firmy Össur.

Bionickou protézu předvedla sedmnáctiletá studentka obchodní akademie Kamila Šabršulová ze Vsetínska, která se bez pravé ruky již narodila a s firmou dlouhodobě spolupracuje při testování výrobků.

Bionickou protézu předvedla sedmnáctiletá studentka obchodní akademie Kamila Šabršulová ze Vsetínska, která se bez pravé ruky již narodila

FOTO: Pavel Karban, Právo

„Je to úplně něco jiného než protéza, kterou denně používám. Je zajímavé vidět, jak se prsty a ruka samy hýbají podle toho, jaký pohyb jsem chtěla udělat. Když jsem si ji poprvé nasadila, bylo to příjemně zvláštní,“ nastínila Kamila s tím, že už po několika minutách byla schopná novou protézu ovládat tak, že dokázala sevřít ruku v pěst, pohybovat prsty a zkoušela různé úchopy.

Pojišťovna ji neproplatí každému

Kamila by si ráda bionickou protézu pořídila. Její cena je však vysoká, pohybuje se kolem 1,2 miliónu korun. Zdravotní pojišťovna jí ji neuhradí. Nárok na ni má totiž jen ten, kdo nemá ani jednu končetinu nebo musí být bez jedné končetiny a druhou mít funkčně poškozenou.

„Jak ji získám ještě nevím, třeba nám půjčí banka. Rodiče na něco takového šetřili od narození, věřili, že něco bude. Ale není to dost,“ zmínila se Kamila.

Demonstrace pohyblivosti bionické protézy

Demonstrace pohyblivosti bionické protézy

FOTO: Pavel Karban, Právo

Podle ergoterapeutky z Ortopedické protetiky Frýdek-Místek Hany Šámalové se bionická protéza ovládá několika způsoby. Pacienti ji ovládají elektronickými impulsy ze svalů, na kterých mají elektrody.

„Základní ovládání může být pomocí aplikace, kterou může mít v mobilním telefonu klient, protetik nebo terapeut, který protézu nastaví,“ uvedla a dodala, že protézu lze ovládat i pohybem v prostoru. A to tím, že se do ní nadefinuje určitý úchop a protéza pak reaguje na gesta uživatele.

„Možné je i ovládání pomocí čipů, které prostřednictvím bluetooth technologie reagují na konkrétní zařízení, kam se přiloží,“ popsala Šámalová a a dodala, že člověk tak třeba přijde k počítači a protéza se automaticky nastaví na ovládání počítače.

Funkce protézy je možno nastavit prostřednictvím aplikace v mobilním zařízení připojeném přes bluetooth.

Funkce protézy je možno nastavit prostřednictvím aplikace v mobilním zařízení připojeném přes bluetooth.

FOTO: Pavel Karban, Právo

Co se musí každý člověk používající tento typ protézy naučit, je cit v umělých prstech. „Cit je otázkou tréninku. Člověk je schopen natrénovat stisk tak, aby byl dostatečně pevný na to, aby něco zvedl či dokonce rozmáčkl, ale i naopak, aby úplně křehké věci dokázal chytit a uměl s nimi manipulovat tak, že je nezničí, nerozbije,“ objasnila ergoterapeutka.

Kamila Šabršulová měla bionickou protézu kvůli testům už několikrát. Přiznala, že s ní zvládá všechno, co jiní zdraví lidé. „Možná mi jen něco trochu déle trvá. Ale jinak vařím, uklízím, posiluju, běhám, bruslím, jezdím na kole,“ potvrdila.

V čem spatřuje výhodu, je to, že se na protézu může spolehnout. „Když nesu tašku nebo více věcí a vedu třeba psa, tak nemusím mít všechno v jedné ruce. Stejně tak když něco míchám na pánvičce, tak si to můžu chytit pravou rukou, ne pahýlem, a nemusím být skrčená,“ řekla.