Včely, čmeláci. Víme o nich, že opilují rostliny, bzučí a při ohrožení také bodají. Jenže vědci tvrdí, že příslušníci čeledi včelovitých jsou talentovanější.

„Dřívější studie už prokázaly, že včely i čmeláci dokážou provádět opravdu komplexní úlohy, které ale byly dosud vždy blízké jejich přirozenému chování,“ řekl deníku The Guardian Olli Loukola, vedoucí výzkumného týmu z Queen Mary University v Londýně.

„Včely i čmeláci musejí v přírodě poměrně často hýbat s částmi rostlin a přesouvat je, aby se dostali ke sladkému nektaru. My jsme ale zjistili, že dokážou i věci, které pro ně nejsou přirozené ani v nejmenším.“

Míčkem do středu destičky

Čmeláci totiž dokážou také manévrovat s „míčkem“ – a stačí jim pouze odkoukat to od ostatních.

V první časti studie, publikované v časopise Science, měli čmeláci k dispozici destičku, žlutý míček a cílové místo obsahující skrytý zásobník plný sacharózy. Vědci si vyrobili umělého čmeláka, umístili ho na tyčku a opakovaně s ním předváděli živým čmelákům, jak s míčkem překonat plošinu a vmanévrovat ho do cíle, aby tak získali přístup ke sladké odměně. Potom ostatní čmeláky nechali, aby si se situací poradili po svém.

Výsledky byly ohromující. Zatímco skupina deseti čmeláků, kteří demonstraci neviděli, si s úlohou neporadila, každý čmelák z devíti, kteří jí byl přítomen, si s míčkem věděl rady. A co víc, při dalších opakováních testu se jejich výsledky zlepšovaly – míček do cíle dopravili rychleji a volili si k tomu kratší cestu.

Čmeláci jsou talentovanější, než se dosud myslelo.

Čmeláci jsou talentovanější, než se dosud myslelo.

FOTO: Profimedia.cz

Strategické plánování

Druhý experiment zahrnoval plošinu, na níž ležely tři míčky v různé vzdálenosti od středu. Čmelákům pak vědci ukázali jeden ze tří tréninkových scénářů: vycvičeného čmeláka, který přesunul nejvzdálenější míček do středu, magnet, kterým se nejvzdálenější míček přesunul do středu, nebo prázdnou plošinu, kdy byl jen jeden míček, umístěný téměř ve středu. Poté se testovalo, zda budou čmeláci schopni splnit úkol a přesunout jeden ze tří míčků doprostřed, za což byli odměněni kapkou cukerného roztoku.

Výsledky ukazují, že čmeláci byli úspěšnější, pokud jim úkol předváděl jiný čmelák než magnet – a obojí bylo lepší, než když žádný nácvik neprobíhal. Rozdíly byly výrazné – 99 %, 78 % a 34 %. A co je zajímavé: čmeláci si k přesunům obvykle vybírali míčky, které stály nejblíž středu, a to i v případě, že byly černé, a nikoli žluté.

Je to jasný důkaz, že čmeláci jsou schopni sociálního učeníPaul Graham, odborník na navigační schopnosti

„To znamená, že čmeláci jen nekopírovali vzor. Zkoušeli nové strategie a zlepšovali se, navazovali na strategie, které viděli, a dotáhli je dál,“ říká Loukola. „To, že s úkolem naložili po svém, znamená, že jsou schopni překvapivé flexibility v myšlení.“

Chytrá stvoření

Paul Graham, odborník na navigační schopnosti hmyzu z britské University of Sussex, popsal pro Guardian výsledky studie jako krásný příklad chování zvířat. Bude ovšem potřeba ještě lépe prozkoumat, zda si pokusné objekty vybíraly nejbližší míček díky schopnosti strategického plánování, nebo z jiných důvodů.

Nicméně, jak říká Paul Graham, studie ukazuje, že čmeláci jsou schopni značné vytrvalosti, když jde o získávání potravy. „Je to jasný důkaz, že čmeláci jsou schopni sociálního učení. Dokážou si určité úkony spojit se získáním odměny. Myslím, že můžeme s jistotou říci, že jsou to chytrá stvoření.“

Navíc jsou také velmi užiteční – patří mezi nejlepší opylovače, protože dosáhnou i do velmi úzkých a dlouhých prostor, na které včely nestačí. Na území České republiky se vyskytuje zhruba 20 druhů čmeláků, některé z nich jsou však už velmi ohrožené.