V Severní Americe i v Evropě v posledních desetiletích výrazně poklesly počty včelstev. Příčinou jejich vymírání jsou i virové infekce. V současnosti je známo asi 25 včelích virů, které způsobují závažná onemocnění, jako například deformace křídel.

Virová infekce začíná tak, že viry pronikají do buněk, kde uvolňují svou genetickou informaci. Buňka ji převezme a začne produkovat další viry.Pavel Plevka, vedoucí výzkumu

„Mezi nejdůležitější patří ty z rodin iflavirů a dicistrovirů. Podařilo se nám popsat čtyři druhy virů, zástupce z obou těchto rodin,“ uvedl Plevka.

Způsob infikace buněk

Na určení virové struktury pracovali odborníci zhruba dva roky. Podařilo se jim nakonec popsat nejen to, jak viry vypadají, ale také způsob, jakým infikují buňky.

„Virová infekce začíná tak, že viry pronikají do buněk, kde uvolňují svou genetickou informaci. Buňka ji převezme a začne produkovat další viry. Genom si viry chrání proteinovým obalem, který se tak musí v jeden okamžik rozevřít a uvolnit jej. Právě tento moment se nám také podařilo popsat,“ doplnil Plevka.

Na výzkumu spolupracuje s Antonínem Přidalem z brněnské Mendelovy univerzity, který vědcům z MU připravuje včelí kukly infikované viry.

„V laboratoři včelařského oddělení byla technika infikace včel osvojena na takové úrovni, že se stala rutinou umožňující infikaci i velkých množství včel, což je potřebné pro následné strukturní studie,“ řekl Přidal.

Zabývají se i lidskými viry

Strukturní virologové z CEITEC se kromě včelích virů zaměřují také na viry lidské, především pikornaviry, což je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění: od běžného nachlazení až po záněty mozku.

Zajímají se také o bakteriofágy, viry napadající bakterie, které by se potenciálně mohly využívat v boji proti bakteriálním infekcím místo antibiotik.