„Konečným cílem je pěstování funkčních a transplantabilních tkání a orgánů. K tomu máme ještě daleko. Jedná se však o důležitý první krok,“ podtrhl Juan Carlos Izpisua Belmonte, jehož tým vedl výzkum prováděný na Salk Institute for Biological Studies, který působí v kalifornské La Jolle.

Bylo to vůbec poprvé, co se podařilo vytvořit embrya, která kombinují genetický materiál dvou vzdálených druhů. Vytvoření této takzvané chiméry, jak se v řečtině říkalo bájným křížencům složeným z více zvířat, je považováno za významný první krok k vytváření lidských srdcí, jater či ledvin takříkajíc z ničeho.

Jun Wu a Juan Carlos Izpisua Belmonte v laboratoři

Jun Wu a Juan Carlos Izpisua Belmonte v laboratoři

FOTO: Profimedia.cz

Nové možnosti – ale i etické otazníky

Podle studie v odborném časopise Cell byly lidské kmenové buňky v rané fázi vpraveny do prasečích embryí, a to celkem v asi 2000 případech. Chiméry se vyvinuly jen u asi 150 embryí – objevila se prasata, u nichž na každých 10 000 buněk připadala jedna lidská. Embrya se mohla vyvíjet 28 dní, než byla zničena.

„Pro nás to bylo dost dlouho na to, abychom pochopili, jak se lidské a prasečí buňky mísí, aniž by vznikaly etické otázky stran zralých chimérických zvířat,“ vyzvedl Izpisua Belmonte. Studie přesto oživila etické námitky. Výzkum totiž vyvolává obavy z inteligentních zvířat s humanoidními mozky i bizarních hybridních tvorů, kteří mohou být vypuštěni do přírody.

„Jde o významný pokrok, který nastoluje nové příležitosti, stejně jako etické otázky,“ prohlásil profesor Daniel Garry, kardiolog a vedoucí jiného projektu na chiméry, který působí při Minnesotské univerzitě.

Izpisua Belmonte namítl, že za obavami ze současných chimér je spíše mytologie než realita pečlivě řízených experimentů. Připustil ale: „Myšlenka, že se rodí zvíře složené také z lidských buněk, vytváří určité pocity, na něž je třeba reagovat.“

Zároveň ujišťoval: „Neviděli jsme žádné lidské buňky v oblasti mozku, ale nemůžeme vyloučit možnost, že šly do mozku.“

První chiméry před deseti lety

Vědci vytvořili první chiméry už před deseti lety – byly krysomyší. Až dosud se však marně snažili spojit buňky lidí a velkých savců. Problémem je, že třeba u prasat trvá březost asi 112 dnů, tedy necelé čtyři měsíce, ve srovnání s devíti měsíci u lidí. Embryonální buňky se tedy vyvíjejí naprosto odlišným tempem.

Jun Wu, vedoucí autor studie v Cell, řekl: „Je to, jako když cestujete po dálnici, kde vozy jedou třikrát rychleji než vy. Pokud nechcete způsobit nehodu, musíte zvolit správné načasování.“

On i další členové Izpisua-Belmontova týmu zjistili, že tuto překážku lze zdolat aplikací lidských kmenových buněk ve správném stadiu prasečí březosti – i když i pak byla účinnost propojování obou druhů nízká.