Již brzy jí tedy budou moci zájemci pohlédnout přímo do tváře. Kůži nahradí barevně velmi podobný silikon, vlasy a řasy budou lidské. Podle odborníků jde o unikátní projekt. Vědcům s ním pomohou i jejich kolegové z Německa a Ruska.

Ostatky šamanky objevil v roce 1947 archeolog Bohuslav Klíma. Šlo o unikátní objev a její kosterní pozůstatky patří k nejcennějším ze zhruba šesti miliónů předmětů, které ve svých sbírkách uchovává brněnské Moravské zemské muzeum.

Šamanka žila v době, kdy byla oblast pod jihomoravskými Pavlovskými vrchy hustě osídlena lovci mamutů. Obydlena byla natolik, že historikové dodnes o této lokalitě hovoří jako o paleolitickém New Yorku.

Obtížný projekt

Jde o ostatky zhruba pětačtyřicetileté ženy. „Lebka nese znaky poranění obličeje, které se podílelo na jeho nerovnoměrném růstu. Oprávněně se můžeme domnívat, že to ji mohlo předurčit k významné roli ve spirituální sféře,“ řekla Právu antropoložka Eva Vaníčková.

Rekonstrukce lebky by měla být představena veřejnosti již v první polovině letošního roku. Vystavena bude v brněnském Pavilónu Anthropos, kde se koná výstava Vítejte u neandertálců. Při vytváření kopie obličeje se vědci neobejdou bez pomoci svých kolegů anatomů z univerzity v Göttingenu a antropologů působících v Ruské akademii věd.

Mladý brněnský sochař Bílek vytvořil pro muzeum již rekonstrukci princezny z jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Její ostatky byly součástí hromadného pohřbu z doby železné, na který při svém bádání v podzemí narazil otec moravské archeologie Jindřich Wankel.

Umělec také podle rad vědců vytvořil kopii postavy neandertálského lovce. Jednotlivé části těla byly vytvořeny podle kostí neandertálců nalezených v minulosti po celé Evropě.

Nyní čeká Bílka mnohem náročnější úkol, protože bude rekonstruovat znetvořený obličej. „Budou přitom využity i současné poznatky lékařů, kteří mají zkušenosti s obdobným druhem poranění,“ doplnila antropoložka. Pomůckou sochaři a vědcům budou také snímky lebky z počítačového tomografu.