Hlavní obsah

O některé učňovské obory není zájem

V posledních letech i přes demografický pokles dochází k pozitivnímu trendu v zájmu žáků základních škol o studium technických oborů na středních školách. Například ve skupině oborů vzdělání Informatické obory došlo od roku 2009 k nárůstu o 2,6 procenta přijatých žáků. Problémem je však na druhé straně značný nezájem o jiné obory. Konkrétně v Jihočeském kraji klesl počet žáků prvních ročníků učňovských oborů za posledních osm let o čtvrtinu. Zatímco v roce 2009 nastoupilo do učilišť 2850 žáků, loni v září jich bylo 2126.

Foto: Archiv, Právo

Ilustrační foto

Článek

Podle expertů právě absolventi učňovských oborů mají velké potenciální uplatnění na trhu práce. Odborníci proto nabízejí řadu motivačních programů, aby se trend poklesu počtu žáků v učňovských oborech změnil.

„Již od školního roku 2010/2011 podporujeme žáky vybraných učebních oborů stipendijním motivačním programem Jihočeského kraje. Namátkou se jedná o obory, jako je malíř a lakýrník, klempíř, tesař, zedník či pokrývač. Celkem se jedná o 14 oborů," řekla vedoucí odboru školství Krajského úřadu Jihočeského kraje Hana Šímová.

Demografický vývoj

Pokles zájmu o učňovské obory má řadu důvodů. „Vývoj bezesporu souvisí s celkovým poklesem žáků na středních školách z důvodu nepříznivého demografického vývoje. Za posledních sedm let ubylo celkem v prvních ročnících středních škol téměř dva tisíce žáků," uvedl ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist.

Z hlediska celé České republiky roste dle údajů ministerstva školství naopak zájem o skupinu obor Strojírenství a strojírenská výroba, kde lze pozorovat nárůst od roku 2009 o dvě procenta.

20 až 40 procent absolventů technických oborů odchází pracovat do jiného oboru, než pro který se tito studenti vzdělávali.

Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika sice v roce 2010 zaznamenala pokles zájmu 0,9 procenta, nicméně do roku 2014 si úroveň z roku 2011 udržela. Přispěli k tomu také zaměstnavatelé i zřizovatelé škol.

Potíže oborů v Plzeňském kraji

„Nabídka oborů je ve většině krajů dostatečně široká a zpravidla odpovídá trhu práce. Problém, se kterým se většina krajů potýká, je nezájem ze strany žáků základních škol a jejich zákonných zástupců o určité obory,“ potvrdilo MŠMT pro Novinky.

Například v Plzeňském kraji dlouhodobě přetrvávají problémy se získáním dostatečného nebo alespoň minimálního počtu žáků pro zachování oborů Čalouník, Řezník – uzenář, Zemědělec, Krejčí či Šití prádla, Obuvník a některé stavební obory.

V tomto kraji se v posledním období díky aktivitám škol, firem a podpoře zřizovatele podařilo zvýšit zájem o strojírenské obory.

Firemní prospěchová stipendia

V Karlovarském kraji se jedná o řemesla v oblasti strojírenství nebo stavebních prací. Proto kraj v roce 2015 uzavřel se Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími subjekty Regionální sektorovou dohodu s cílem zvýšit počet žáků, kteří budou tyto obory navštěvovat.

Motivujícími faktory pro žáky jsou především firemní prospěchové stipendium v průběhu studia nebo možnost uzavření pracovní dohody o nástupu do zaměstnání po absolvování studia.

Praktická výuka v Moravskoslezském kraji

Liberecký kraj rozšířil v roce 2015 stipendijní podporu o zemědělské obory a podepsal sektorovou dohodu pro sklářský průmysl. Zlínský kraj spolupracuje se sociálními partnery v rámci sektorových dohod pro chemii, textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl a pro oblast gumárenské a plastikářské výroby na regionální úrovni.

Moravskoslezský kraj dlouhodobě podporuje odborné vzdělávání včetně praktického vyučování prostřednictvím modernizace podmínek pro vzdělávání a podpory zkvalitňování materiálně technického zázemí a vybavení škol.

Logický pokles počtu absolventů

„V roce 2015 se dosáhlo minima v počtu přijímaných 15letých, tím by měl skončit propad v počtech žáků přicházejících do středních škol. Pokles počtu žáků přijatých do oborů středního vzdělávání trvá několik let a jeho vliv se v současnosti projevuje na poklesu počtu absolventů,“ dodává resort s tím, že spolu s narůstajícím podílem přijímaných studentů do terciárního studia (VŠ, VOŠ) to vyvolává nespokojenost zaměstnavatelů zejména v souvislosti s oživováním ekonomiky a nárůstem potřeby nových pracovníků.

Zároveň je třeba poznamenat, že 20 až 40 procent absolventů technických oborů odchází pracovat do jiného oboru, než pro který se tito studenti vzdělávali. Mezi důvody uvádějí, že nenalezli uplatnění, nebyli dostatečně finančně ohodnoceni, případně v jejich kraji nebyly pracovní nabídky.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám