Ještě toho dne se množství lidí hrnulo k řece se džbány a vědry, aby si nabralo vody, ve které mrtvola plula, a získalo tak kus její ďábelské síly. Byl to totiž Grigorij Jefimovič Rasputin, mužik, carevnin favorit a léčitel, který spolu s ní, Alexandrou Fjodorovnou, vládl Rusku v tajné „carsko-selské vládě“.

A. F. Kerenskij, předseda ruské Prozatímní vlády, o něm později prohlásil: „Bez Rasputina by nebylo Lenina.“

Více než polovina Rasputinova života byla obklopena záhadou. On sám, když o něm vyprávěl, si nezřízeně vymýšlel. Například si neustále přidával na věku - tvrdil, že je o osm let starší. Mělo to svůj důvod - byl přece „svatým mužem“, jak jej nazývala carevna, a takoví už museli být zkušení. Ve skutečnosti to bylo mnohem prozaičtější.

Pitomec Griška

Narodil se 10. ledna 1869 v osadě Pokrovskoje v tjumeňském újezdu Tobolské gubernie. Matka Anna byla dcerou rolníka, otec Jefim sice hodně pil, ale měl příděl půdy a v létě povozničil. Příjmení Rasputin nebylo zrovna povznášející, rasputa znamená nemrava, prostopášník.

Griška Rasputin podle toho nebyl výlupkem všech ctností. „Otec jej pošle do Tjumeně pro obilí a on se vrátí bez peněz, opilý a zmlácený,“ vypovídali o něm pamětníci. Měl v sobě nebezpečnou, matoucí sílu. Pral se i s vlastními rodiči. Když jej někdo zbil, cítil „radost z pokoření a hanby“.

Rasputin měl uhrančivé oči a obrovský vliv na ženy.

Rasputin měl uhrančivé oči a obrovský vliv na ženy.

FOTO: Edvard Radzinskij, Rasputin

Na vesnici mu říkali pitomec Griška. V osmadvaceti se oženil a vzal si dříčku Praskovju Fjodorovnu, se kterou měl tři děti - syna a dvě dcery. A právě tehdy se z něj stal nový člověk. Začal mít vidění a cítil v sobě božství. Přestal pít a kouřit, nedopřál si maso a sladkosti. A stal se poutníkem. Chodil od vesnice k vesnici, od chrámu k chrámu.

Právě tehdy se seznámil s utajenou svatou Rusí, která měla nedůvěru k oficiální církvi. Sám se zřejmě klonil k tzv. chlystům, kteří hlásali, že každý muž se může stát Kristem, každá žena Bohorodičkou. Musí jen ze sebe vyhnat hříšnou smyslnost. A vyháněli ji bezuzdnými pohlavními styky mezi svými členy a šíleným tancem.

Na druhé straně se bičovali. Zbavovali se hříchu hříchem. Rasputin se stal svými léčitelskými schopnostmi a kázáními brzy známým. Jeho sláva se donesla až do hlavního města Petrohradu. A tam se také v roce 1905 vypravil.

Konec samoděržaví

Rasputin žil v Petrohradě u Feofana, biskupa poltavského. Už tehdy měl významné postavení. Navštívil dokonce palác velkoknížete Petra Nikolajeviče, strýce cara Mikuláše II. Tam se seznámil s černohorskými princeznami Milicou a Anastázií, zvanými černé sestry, které jej uvedly k carům. Pro proroka v carské rodině byla tehdy doba velice příznivá.

Mikuláš II. byl melancholický muž se sklonem k mysticismu. Spolu se ženou Alexandrou, zvanou Alix, tehdy zastával teorii, že je třeba se sblížit s prostým lidem, v němž je skryta síla a pravda, na rozdíl od úplatných úředníků. Do Carského Sela se začali trousit mužici.

Alix v té době měla už tři dcery a toužila po synovi. Ten se narodil 20. července 1904 a dali mu jméno Alexej. Manželé v té době měli starosti - v roce 1905 prohrálo Rusko válku s Japonskem, v Rusku vypukla revoluce a zjistilo se, že následník trpí dědičnou hemofilií z Alixiny strany. Tuto skutečnost rodina tajila. V říjnu 1905 byl Mikuláš nucen podepsat ústavu, čímž skončila třísetletá samovláda jeho předků. Scéna pro příchod proroka byla připravena.

Máma a táta

Car se svou ženou se s božím člověkem Grigorijem seznámili prvního listopadu 1905 u Milici. Na carevnu udělal veliký dojem, car se držel zpátky. V té době měl Grigorij už svůj okruh ctitelek. „Dámy za ním běhaly, viděly v něm velkého kazatele, stříhaly mu nehty a zašívaly si je na památku,“ tvrdila pamětnice.

Rasputin po atentátu v nemocnici

Rasputin po atentátu v nemocnici

FOTO: Edvard Radzinskij, Rasputin

Nejvýznamnější mezi nimi byla krásná majitelka módního salónu Olga Lochtinová. Trpěla střevní neurastenií a Rasputin ji vyléčil a dokonce se k ní odstěhoval. Později za ním odešla do Pokrovska. A zbláznila se. Rasputin se za ni styděl a mlátil ji. Byla to první jeho známá náruživá ctitelka. A nakonec mu podlehl i Mikuláš.

Rasputin carovi poslal ze Sibiře telegram, že mu veze vzácnou ikonu a rád by se s cary setkal. Stalo se to v říjnu 1906. Tehdy poprvé uviděl nemocného careviče Alexeje.

O jeho hemofilii nikdo v monarchii nevěděl, a přesto mužik prohlásil, že ví, že má velké bolesti. Sklonil se nad ním, pomodlil se a chlapci se ulevilo. To se stalo poté ještě mnohokrát. Manželé byli uneseni. Prorok byl jejich.

Dokonce mu změnili jméno na Grigorij Novych. Rasputin je oslovoval máma a táta (matka a otec ruské země). Chránili ho - když byl už podruhé v roce 1907 obžalován z chlystovství, zastavili vyšetřování.

V té době se Rasputin také seznámil s Annou Vyrubovovou, nejlepší carevninou přítelkyní. Právě Aňa se jednou stane třetí z trojice tajné vlády. V té době nikdo z Romanovců nemohl pochopit vztah carevny Alix k Rasputinovi. Vzdělaná žena a pologramotný mužik. Proto se s ním tajně scházela u Ani.

V roce 1910 dosáhla Rasputinova popularita vrcholu. Carové se bez jeho povídání neobešli. A navíc od nich nic nechtěl. Šetrná carevna nerada vydávala peníze - svému proroku ale líbala ruce. S jeho rostoucí slávou se ovšem šířil i odpor k němu.

Biskup ho tloukl křížem

Vyšlo například najevo, že Rasputin chodil do lázní spolu s ženami, a při tom je hladil. Mužik to nepopřel. Na čas se proto nesměl stýkat s cary a vystoupili proti němu i Feofan a saratovský biskup Germogen.

Anna Vyrubovová s carevnou (vlevo) tvořily s Griškou tajnou vládu.

Anna Vyrubovová s carevnou (vlevo) tvořily s Griškou tajnou vládu.

FOTO: Edvard Radzinskij, Rasputin

V červnu roku 1910 přímo z Carského Sela vzešly fámy, že Rasputin znásilnil následníkovu chůvu Mary Višňakovovou. Ta hned musela odjet na carevnin příkaz na dovolenou. Později se ukázalo, že chůva patřila k mužikovým věrným, vyspala se s ním, a když ji poté odvrhl, ohlásila znásilnění. Alix znásilnění nevěřila.

Přesto mnozí vnímali Rasputina především jako zvrhlíka. Ještě víc je rozlítila skutečnost, že Rasputin vystoupil v roce 1909 proti válce s Rakousko-Uherskem a Německem. Tehdy totiž habsburská monarchie anektovala Bosnu a Hercegovinu a chtěla, aby Rusko tento čin uznalo. Ruští generálové ale byli pro válku - ne tak ovšem Rasputin s carevnou. Nakonec přesvědčili Mikuláše, zvaného Nicky, aby anexi uznal.

To lid ještě více rozzuřilo. Levice, pravice i monarchisté už měli Grišky dost. Na rozdíl od Alix. Pro ni byl svatý muž, šila mu košile, jeho nepřátelé byli i jejími. Už proto, že Grigorij znal její povahu a ve svých radách vyslovoval její vlastní přání.

Od této chvíle kdo vystoupil proti Griškovi, byl carevnou tvrdě pronásledován. Poznal to na vlastní kůži premiér Stolypin, který nařídil nad Rasputinem dohled. V září 1910 Stolypina zastřelil v kyjevské opeře neznámý pachatel a jeho smrt prý Rasputin předpověděl.

Proroka nyní začaly pronásledovat i církevní kruhy. Na zasedání synodu prohlásil Germogen, že je třeba s Rasputinem skoncovat. V prosinci 1910 jej pozvali představitelé církve do Germogenova domu v Jaroslavském klášteře. Tam jej Germogen nazval prznitelem chůviček a bezbožníkem a „tloukl jej do hlavy křížem“. Vyděšený Rasputin pak slíbil, že odejde z paláce.

Germogen to ale přehnal - tvrdil, že Griška souloží s carevnou, takže mniši nakonec museli odejít do vyhnanství. A Rasputin pokračoval ve svých podivných manýrech.

Samá prostitutka

Boží člověk se stýkal nejen se svými věrnými ženami, které jej obklopovaly, ale i s prostitutkami, a to i několikrát denně. U prostitutek zůstával pouhých dvacet minut. To se později vysvětlilo.

Jedna z nich při výslechu před mimořádnou vyšetřovací komisí pro vyšetření protizákonných činů ministrů a dalších úředních osob carského režimu z roku 1917, kterou vytvořila Prozatímní vláda, prohlásila: „Rasputin mi koupil dvě láhve piva, chtěl, abych se svlékla, prohlížel si mě a pak odešel.“

Felix Jusupov nalákal Rasputina do svého paláce.

Felix Jusupov nalákal Rasputina do svého paláce.

FOTO: Edvard Radzinskij, Rasputin

Jeho vliv na ženy byl ohromný - i když byl vrásčitý, měl uhrančivé oči, rusý plnovous a projevoval divokou panovačnost. V roce 1912 začaly kolovat mezi obyvatelstvem Rusi opisy dopisů carevic a carevny Rasputinovi. Měl to být důkaz, že carevna má s mužikem poměr. Tomu je ukradl bývalý přítel a mnich Iliodor.

V carevnině dopise byly věty typu: „Mám jen jedno přání: usnout navěky na Tvých prsou, v Tvém náručí. Pěstoune můj milovaný, bez Tebe trpím. Navěky Tě milující Máma.“ A tyto dopisy v roce 1912 rozdával předseda dumy Gučkov poslancům. Byly to ale dopisy ženy, která se trápila nad synem, trpěla neurastenií a Rasputin ji léčil.

I přes nejrůznější tlaky měl pořád ještě dost moci. S jeho pomocí a nátlakem na Mikuláše měnila carevna ministry i předsedy vlády. Mužik jí je navrhoval. V té době už měl salón svých věrných. Tam pil, zběsile tancoval, miloval se s členkami své sekty na proleželé pohovce. Často jim poté řekl: „Táhni!“ A někdy je také už nechtěl vidět.

Manželka to snášela trpělivě. V roce 1914 vypukla válka a Rasputinovo postavení se změnilo. V červnu byl na Rasputina spáchán atentát, v červenci vyhlásilo Rusko všeobecnou mobilizaci. Carevna a Rasputin byli proti. Griška poslal carovi telegram: „Všechno utone v moři krve.“ Ale jiný muž, Vladimír Iljič Lenin, psal: „Válka mezi Rakouskem a Ruskem by byla pro revoluci ve východní Evropě velmi užitečná.“

Tehdy Rasputin stále pil, vyřizoval u ministrů žádosti občanů a ti bohatí museli za jeho služby platit. Chudým dával rady zadarmo. A stal se „prvním bolševikem v paláci“.

Navrhoval uzpůsobit všechny závody požadavkům fronty. Chtěl zvýšit daně kapitalistům. Na to ale nebyly peníze. V té době byla carevna pomlouvána, že si dopisuje s Němci (sama byla Němka a psal jí bratr Ernie, princ Hessenský). Z toho byl nařčen i Rasputin. Navíc Rusko prohrávalo.

V době, kdy byl car v hlavním stanu, vládla Alix s Rasputinem a Vyrubovovou. Na jejich nátlak car vyhodil vrchního velitele vojsk strýce Nikolaje Nikolajeviče a stal se sám vrchním velitelem. To zpečetilo jeho osud.

Smrt ďábla

Proti Rasputinovi se zorganizovalo spiknutí v řadách Romanovců a aristokracie. Vykonavateli trestu se stali bisexuální kníže Felix Jusupov, manžel dcery Mikulášova bratrance Alexandra, Mikulášův bratranec velkokníže Dmitrij a člen státní dumy Vladimír Puriškevič.

Velkokníže Dmitrij vystřelil na Rasputina třikrát.

Velkokníže Dmitrij vystřelil na Rasputina třikrát.

FOTO: Edvard Radzinskij, Rasputin

Zvláštní bylo, že se Griška s Felixem spřátelil a dokonce se do něj zamiloval. V té době hlídala tajná policie Rasputina jen do desáté večer. Felix to věděl, a proto pozval mužika k sobě na návštěvu o půlnoci z 16. na 17. prosince. Záminkou bylo, že jej seznámí se svou ženou Irinou.

V paláci pak na Grišku vystřelil. Ten ale žil a utíkal na dvůr. Za ním vyběhl Puriškevič. Střílel, ale netrefil. Nakonec dílo dokončil třemi ranami z browningu vynikající střelec Dmitrij. Dovlekli jej do paláce, kde jej rozzuřený Felix zbil gumovou činkou. Tělo hodili do Malé Něvky. To Griška ještě žil. Ale ani on nebyl nesmrtelný a utopil se.

Konec ďábla symbolicky ukončil jednu éru v dějinách Ruska. Knihy o něm vycházejí dodnes.