„Konzumace piva je nejvíc destruující faktor v české stravě, daleko horší než konzumace jakékoliv potraviny. Aktuálně jsme na prvním místě evropských statistik v rakovině slinivky a ledvin. Souvislost s alkoholem v těchto případech nelze zpochybnit,“ zdvihá varovný prst hlavní autor rozsáhlé studie Pavel Grasgruber.

Připomněl i medailové pozice Čechů ve výskytu rakoviny tlustého střeva, konečníku a žlučníku. Také to může být z velké části zásluha vysoké konzumace piva a alkoholu obecně.

„Alkohol prakticky destruuje vnitřnosti Čechů a zřejmě přispívá také k vysokému výskytu obezity,“ dodal.

Žádných potravin se není nutné zcela zříci

Zatímco na pivo nebo destiláty by lidé měli ideálně úplně rezignovat, což se jistě nestane, upozornění týkající se dalších potravin nelze brát tak, že by se jich lidé měli úplně zříci. V úvahu je třeba brát také fyzickou aktivitu člověka a jeho věk.

Studie spíše poukazuje na rizika spojená s jednostrannou konzumací vysokého množství určitých potravin. Vypustit z jídelníčku by lidé měli příliš tepelně opracované a tučné červené maso, což znamená upustit od letního grilování nebo smažení.

Výrazně se tak sníží riziko karcinomu zažívacího traktu. Úplně přestat jíst červené maso ale dobré není. Vepřové je spolu s mlékem zdrojem nejkvalitnějších živin v lidské stravě, zvláště děti oboje potřebují ke správnému růstu.

Bílé pečivo není rizikové kvůli lepku

Výrazně kriticky vyznívají výsledky studie pro konzumování obilovin, zejména pečiva, a brambor. Bílé pečivo přitom nepředstavuje riziko kvůli lepku, jak si mnoho lidí myslí. Problematické jsou obiloviny hlavně kvůli škrobům obsaženým v rafinované pšenici. Výrazně zvyšují hladinu krevní glukózy, což vede k riziku kardiovaskulárních chorob, obezity i cukrovky druhého typu.

U brambor je to komplikovanější. Obsahují sice nejagresivnější sacharidy ze všech potravin, ale na druhou stranu jsou dobrým zdrojem vitaminu C. Jejich bílkovina je nejbohatším běžným zdrojem tryptofanu, což je nejvzácnější esenciální aminokyselina v lidské stravě.

„V dietologii zpravidla nic není černobílé, ve výběru potravin je potřeba udržovat zdravou míru a vyhýbat se extrémům,“ radí Grasgruber.

Vhodná středomořská strava

Za zdravou míru označuje spolu s kolegy takzvanou středomořskou stravu. Vyznačuje se totiž průměrnou spotřebou masa a mléčných výrobků a vysokým zapojením oliv, ořechů, ovoce a zeleniny, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví.

Pokud by dospělý člověk chtěl jíst opravdu vzorově, měl by k tomuto typu stravování přidat více mléčných výrobků, a to pokud možno v podobě šetrně pasterizovaného mléka a jogurtů. K tomu ubrat obiloviny.