Článek
Přesnější označení než hromosvod je nicméně bleskosvod – škodu nedělá zvuk hromu, ale elektrický výboj, tedy blesk.
Zhruba ve stejné době jako Franklin své pokusy s lapáním blesků prováděl Prokop Diviš. Jeho „povětrnostní stroj" na odsávání elektřiny z mraků, který vztyčil 15. června 1754 na své faře v Příměticích u Znojma, podle sedláků rozháněl mraky, zavinil neúrodu a sucho. Rozlícení farníci proto na jaře 1760 zařízení rozbili.
Na jedné stavbě stačí jeden nový bleskosvod
Bleskosvody, které jsou do jisté míry schopné předcházet blesku, se objevily až zhruba před třiceti lety.
Ilustrační foto
Elektronické zařízení, zabudované v jímači se včasnou emisí výboje (jak se zařízení nazývá), reaguje s předstihem pár desítek milisekund na vznikající hlavní větev bleskového výboje a vyšle vlastní výboj, který se s přírodním bleskem spojí a tak ho vlastně zneškodní.
Uvádí se, že tyto bleskosvody ochrání prostor o průměru až několika stovek metrů – na rozsáhlé stavbě tak místo celého lesu klasických hromosvodů můžou být jen jeden či dva nového typu.
