Hlavní obsah

Projekt Česká hlava ocenil vývoj síťové karty, mikroskopu i genetické pokusy

Praha

Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález mikroskopu. Nejvýznamnější cenu, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR. Provádí výzkum myší, využitelný pro lidskou genetiku. Česká hlava se uděluje za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu, letos se konal 15. ročník.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Zleva zástupce firmy Netcope Technologies, Helena Reichlová, jež obdržela Cenu nadačního fondu Česká hlava, uprostřed expert na molekulární genetiku Jiří Forejt, dále fyzik Radim Chmelík a vpravo elektrotechnik Jan Kraček, který dostal Cenu Skupiny ČEZ.

Článek

„Je to úžasná pocta. Stane se to jednou za život a jenom někomu, takže si toho strašně vážím,” řekl Forejt.

Odměnu jeden milión korun, která je s nejvyšší cenou spjata, věnuje svým dvěma dcerám a také na svůj sen - vyjet na delší zahraniční cestu se svou manželkou, s níž je 44 let. Dalších 500 tisíc korun dostanou ostatní laureáti čtyř cen.

Neplodnost mezidruhových kříženců

Genetik Forejt se zabývá vznikem nových živočišných druhů, věnuje se otázce, která zůstává nedořešena od dob Charlese Darwina. Se svým týmem se zaměřil na studium vzniku samčí neplodnosti mezidruhových kříženců.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR získal Národní cenu vlády Česká hlava.

Známým příkladem je neplodnost muly, což je kříženec osla a koně. V roce 2009 vyvrcholil jeho výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, který je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován.

Zobrazování živých buněk

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na výzkum metod holografické mikroskopie a jejích aplikací v biologii a lékařství.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě.

Pro techniku zobrazování živých buněk bez použití kontrastních látek vědci vynalezli nový mikroskop. Patentován je v řadě zemí. Uplatnění nachází například při studiu aktivity nádorových buněk ve 3D prostředí.

Foto: VUT

Radim Chmelík se svým holografickým mikroskopem, který umožňuje sledovat živé buňky bez kontrastních látek - přímo v jejich přirozeném prostředí.

„Udělení ceny nás velmi těší a povzbuzuje k další práci, zejména v aplikační oblasti, kterou je pozorování živých buněk neinvazivním způsobem. Díky tomu můžeme přesně měřit reakce buněk na vnější podněty, například aplikaci potenciálních léčiv. Výsledky současných experimentů, které provádíme s kolegy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, dávají naději na využití mikroskopu k individualizaci nádorové léčby,” uvedl Chmelík.

Rychlejší a bezpečnější internet

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies. Se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování 100G Ethernetu, tedy pro zpracování toků dat na těch nejrychlejších páteřních sítích.

Díky tomu by mohl být internet rychlejší a bezpečnější. Firma loni dodala zákazníkům přes 50 karet, cena jedné přesahuje 10 tisíc eur (přes 270 tisíc Kč). Mezi zákazníky jsou technologické špičky ze Silicon Valley i operátoři největších sítí světa.

Ocenění doktorandů

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl elektrotechnik Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Za významnou doktorandskou práci v přírodních vědách dostala cenu od společnosti Česká hlava Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jejím oborem je spintronika, v němž zlepšuje vlastnosti elektronických součástek. V běžném životě mohou přispět například ke zlepšení zápisu do paměti počítače.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě. „To znamená, co seženeme, to rozdělíme. Když neseženeme, musíme redukovat. Jeden milión dává vláda laureátovi národní ceny,” dodal šéf soutěže.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám