Článek
Ve výzkumu v rámci FNUSA-ICRC (Fakultní nemocnice u sv. Anny – Mezinárodní centrum klinického výzkumu) týkajícím se přímo těchto chlopní hrají zásadní roli geneticky modifikovaná prasata. Ta by v blízké budoucnosti fungovala jako biologický materiál pro výrobu nového typu umělých chlopní.
Zákrok potřebují milióny lidí
Výzkumný tým kardiochirurgů společně s veterináři, anesteziology, imunology a s dalšími specialisty začal pracovat v roce 2011, jeho šéfem je přední kardiochirurg Pavel Piler z brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie.
Jen na tomto pracovišti operují každoročně na 400 až 500 pacientů s postiženými aortálními chlopněmi. V celém světě potřebují tuto náhradu milióny lidí, podle odborníků čtyři lidé ze sta ve věku nad 80 let.
Aortální chlopeň lze nahradit mechanickou protézou. Vydrží sice neomezeně dlouhou dobu, ale má nevýhodu, pacient potřebuje stálou tzv. antikoagulační léčbu. V srdci je najednou cizí materiál. Člověk po takové operaci musí mít naředěnou krev, přičemž léčba s sebou nese rizika embolizace. Nebo, to když je dávka vysoká, hrozí krvácení. Do žaludku, do močového traktu, do hlavy.
Druhou možností náhrady je biologická chlopeň, která nepotřebuje zmíněnou léčbu, ale tak jako všechny biologické tkáně podléhá degeneraci. Doktor Piler zdůrazňuje, že se nemohou implantovat mladším lidem, protože by nastala po letech potřeba reoperace, chlopně by rychle zdegenerovaly.
Geneticky modifikovaná prasata nemají část genetické informace, o které se odborníci domnívají, že vyvolává reakci. „Ověřujeme hypotézu, že chlopně ušité z geneticky modifikovaných zvířat by tak rychle nedegenerovaly,“ sděluje zásadní informaci Piler.
Na geneticky modifikovaném praseti spolupracovali s kolegy z americké Mayo Clinic v Rochesteru a také z britské University College v Londýně. U nás je šlechtí a pro vědecké potřeby produkují v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Liběchově na Mělnicku.
Další operace by nebyla nutná
Operace provádí 13členný výzkumný tým ICRC v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno v kompletně vybaveném kardiochirurgickém operačním sále. Běžně již operatéři zvládají unikátní složité operace v mimotělním oběhu.
„Z jednoho prasete, dárce, odejmeme část pravé srdeční komory, plícnicovou chlopeň a plícnici, a dáme ji do jiného prasete, do příjemce. Kombinujeme standardní prase–standardní prase nebo standardní prase–prase geneticky modifikované, které simuluje člověka. Nebo také z geneticky modifikovaného prasete přenášíme do standardního. Vytváříme různé kombinace a zkoumáme imunologickou odpověď organismu. Hledáme takovou tkáň, kterou bychom pak mohli implantovat lidem,“ vysvětlil Piler.
Nyní je výzkum ve fázi imunologického vyšetření. Konečné výsledky nebudou řádově za měsíce, nýbrž za roky. Předběžné vypadají velmi dobře.