Až doposud přitom měla věda za to, že se může spermie začít vyvíjet pouze po spojení s vajíčkem, které má jen polovinu chromozomů. Splynutí se tak obě sady kombinují, embryo získává polovinu genetické informace od otce a polovinu od matky.

Výzkumnému týmu v Bathu se ale podařilo ukázat, že mohou embrya vzniknout i z buněk obsahujících oba páry chromozomů a ženské (samičí) vajíčko tak není potřeba. Z libovolné buňky se polovina chromozomů odebere, spojí se se spermií a zjednodušeně řečeno se působením chemikálií „přinutí” k dělení. Závěry vědců byly publikovány v odborném magazínu Nature Communications.

Vajíčko bez spermie nebo naopak

Vědci už popisovanou metodu úspěšně vyzkoušeli s vajíčkem bez spermie na myších, jsou ale přesvědčeni, že funguje i obráceně a chtějí to vyzkoušet na kožních buňkách.

Teoreticky je tak možné vypěstovat embryo jen ze spermie a jakékoliv buňky v těle.

„Naše práce jde proti dogmatu, které nastavili ranní embryologové, když okolo roku 1827 poprvé objevili savčí vajíčka a o 50 let později popsali proces oplodnění. Dospěli k závěru, že k narození savce může vést jen spojení vajíčka se spermií,“ dodal Perry.

Metoda použití spermie a jiné buňky než vajíčka by jednou mohla pomoci obnovit populaci ohrožených druhů a ve vzdálené budoucnosti například plodit děti gayům. Dítě by sice mělo DNA dvou otců, samozřejmě by ale stále potřebovalo biologickou matku, která by jej odnosila a porodila, poznamenává závěrem Telegraph.