Spolu s ním toho dne odstartoval na druhém stroji i mladý Polák, aby procvičili s opravenými letouny vzdušný boj nad mořem. Polák se vrátil na základnu se zprávou, že viděl Přeučila, jak letí střemhlav dolů - pravděpodobně se zřítil.

Ve skutečnosti však český letec Hurricane ukradl a úmyslně přistál na území Němci okupované Belgie.

Trest smrti je nutný

To bylo za několik týdnů Britům jasné - dověděli se to prostřednictvím svých zpravodajských kanálů v okupované západní Evropě - ale celá pravda o prazvláštním Přeučilově počínání byla odhalena až po válce. Nejdříve během vyšetřování záhy po osvobození a posléze při hlavním líčení před Mimořádným lidovým soudem v Praze v dubnu 1947.

Vyšlo najevo, že Augustin Přeučil byl od léta 1939 důvěrníkem pražského gestapa a od roku 1942 jeho placeným konfidentem.

Závěrečné odůvodnění hrdelního rozsudku Mimořádného lidového soudu bylo výmluvné: „Soud došel k přesvědčení, že obžalovaný vždy a všude pracoval ve prospěch zla - proto považuje trest smrti za nejmenší ochranu všeho dobra a krásna na světě. Proto také nepovažuje tento trest ve smyslu paragrafu 29 retribučního zákona za nepřiměřeně přísný.

Německá špionáž mi vyčítala, že pro ni málo dělám, a když se nepolepším, budu vydán britské tajné službě jako vyzvědač.Augustin Přeučil při poválečné výpovědi

Naopak, kdyby takový člověk zůstal naživu a podařilo se mu spojiti se po čase se zlem, k čemuž má sklony, považoval by se potom soud za spoluviníka.“
Ještě téhož večera byl rozsudek - trest smrti provazem - na nádvoří pankrácké věznice vykonán. Završil se osud muže, který zradil.

K luftwaffe ho nevzali

Augustin Přeučil se narodil 3. července 1914 a pocházel ze samoty Závist, která je součástí vesnice Třebsín na Benešovsku. O jeho mládí nevíme nic. Jen to, že v rámci základní vojenské služby absolvoval letecký výcvik a sloužil jako pilot u několika útvarů, naposledy u 6. pozorovací letky Leteckého pluku 1 T. G. Masaryka.

Po propuštění do zálohy (v hodnosti svobodníka) pracoval jako prodavač u firmy Rolný v Praze ve Vodičkově ulici. Tam ho v polovině března 1939 zastihla nacistická okupace českých zemí. Při poválečném vyšetřování Přeučil uvedl, že po vzniku Protektorátu Čechy a Morava požádal orgány Říše o přijetí do luftwaffe, ale byl odmítnut - protože nebyl Němec.

V té době zvolili mnozí českoslovenští vojenští letci odchod do zahraničí. Chtěli se postavit nepříteli se zbraní v ruce. I pětadvacetiletý Augustin Přeučil se rozhodl odejít za hranice. Měl ale jinou představu. Když ho nepřijali do luftwaffe, chtěl odjet do Brazílie a získat tam místo dopravního pilota.

Vše se zdálo být na dobré cestě. Na brazilském konzulátu si v polovině července 1939 vyřizoval vízové dokumenty, ale při odchodu z budovy byl venku překvapivě zatčen gestapem. Tak to alespoň Přeučil vylíčil po válce vyšetřovatelům divizního polního soudu.

Agent Gustav píše Smetanovi

Během výslechu na gestapu byl Přeučil získán ke spolupráci. Od kriminálního inspektora Oskara Fleischera dostal za úkol, aby se vetřel do československého zahraničního odboje a podával zprávy - především o letectvu. Stal se z něj V-Mann (Vertrauensmann - důvěrník) s krycím jménem Gustav.

V režii gestapa přešel Přeučil v noci na 23. července 1939 „ilegálně“ hranice u Fryštátu na severní Moravě a bez problémů se dostal na čs. konzulát do Krakowa, kde se tehdy formovaly zárodky čs. vojenského odboje. Posléze byl umístěn i s dalšími čs. letci do tábora v Malých Bronowicích. Odtud poslal gestapu první zprávu na obyčejné pohlednici - na adresu dr. Bedřich Smetana, zubní lékař, Husova ulice, Praha-Žižkov.

Většina čs. letců se přepravila ještě v létě 1939 z Polska do Francie. S nimi odplul z Gdyně i Přeučil a společně byli přeškolováni na letecké základně v Chartres na francouzskou leteckou techniku. Sám Přeučil výuku nedokončil a pro disciplinární přestupky byl odeslán k pěchotě do jihofrancouzského Agde. Když se v létě 1940 Francie po útoku nacistického Německa zhroutila, byl Přeučil spolu s dalšími čs. vojáky a letci evakuován na přeplněné lodi Appapa do Liverpoolu.

Zde se jeho prvním působištěm stala základna Cosford, kde bylo umístěno náhradní těleso čs. letectva. Do RAF byl přijat v hodnosti četaře (seržanta) - čekalo ho zařazení do přeškolovacího kurzu a bojový výcvik na britských stíhacích letadlech. Krátce poté sloužil jako stíhač na Hurricanech Mk. I u dvou britských stíhacích perutí, ale do bojových akcí v leteckých bitvách o Velkou Británii nezasáhl.

Na vlastní žádost byl převelen k technickému servisnímu útvaru. Zalétával především nové a opravené stroje a nakonec zakotvil jako pomocný instruktor u výcvikové jednotky ve skotském Usworthu.

Ze všech míst svého působení ve Francii i na britských ostrovech podával Přeučil - prostřednictvím německých agentů působících ve Velké Británii - zprávy gestapu do Prahy.

Ukradni Hurricane a mávej křídly

V předvečer svých 27. narozenin se 2. července 1941 v Anglii oženil s devatenáctiletou Muriel Graham Kirbyovou. Před kamarády se pochlubil, že dívka pochází z dobře situované ro -diny a je velkou vlastenkou. Někteří ho však podezřívali, že za sňatkem byla i spekulace, aby se déle udržel u výcvikové jednotky, neboť u bojových squadron byly velké ztráty.

Jako pilot a voják neměl Augustin Přeučil dobrou pověst, ačkoli jinak byl kamarádský a snášenlivý. Poválečné výpovědi jeho někdejších kolegů i nadřízených a hlavně relevantní dobové vojenské záznamy se shodovaly, že Přeučil vedl bonvivánský život a k tomu se hodně zadlužil. Měl i stálé problémy s disciplínou a dokonce mu hrozil pro leteckou nekázeň polní soud.

Právě v tomto období při vyšetřování řekl, že se tak stalo v polovině září 1941 - byl po delším čase znovu kontaktován německým agentem: „Německá špionáž mi vyčítala, že pro ně málo dělám, a když se nepolepším, budu vydán britské tajné službě jako vyzvědač.“

Za únos stíhačky a zpravodajské informace dostal Přeučil odměnu 10 tisíc říšských marek. Peníze dal údajně rodičům a tvrdil, že je neukradl. Ať prý jsou použity na podporu rodin postižených okupací.

Němci měli tehdy eminentní zájem o nepoškozený exemplář nového typu stíhacího letounu Hurricane Mk. IIC, který byl vyzbrojen čtyřmi dvacetimilimetrovými kanóny. Právě na této schůzce vznesla německá strana požadavek, aby Přeučil s tímto strojem ze svého letiště uletěl. Německý agent ho ujistil, že ve dnech 18. až 20. září 1941 budou mít stíhači luftwaffe rozkaz nenapadat osamocený Hurricane - který bude při setkání mávat křídly a následovat je na letiště.

Postavil letoun na vrtuli

Ačkoli se při vyšetřování Přeučilova případu i před Mimořádným lidovým soudem uvádělo, že unesl právě tuto novou variantu letounu, nebylo tomu tak. „Přeučil k ní totiž neměl přístup,“ konstatuje historik letectví Jiří Rajlich. „Verze Mk. IIC byla tehdy přednostně zařazována k bojovým jednotkám a Přeučil sloužil u operačně výcvikové 55. OTU. Ta disponovala pouze staršími a olétanými Hurricany verze Mk. I.“

Právě do kabiny Hurricanu Mk. I sériového čísla W9147 s trupovými kódy PA-A usedl seržant Přeučil alias agent Gustav odpoledne 18. září 1941. Čekal ho běžný cvičný let nad pobřežím a již v tomto okamžiku musel být pevně rozhodnut, že stroj unese.

Aby oklamal polského pilota v druhém Hurricanu a vzbudil dojem, že se zřítil do moře, slétl po několika minutách až do výšky pouhých 50 metrů nad hladinu Severního moře a pokračoval přímo k pevnině okupovaného evropského kontinentu.

Po zdolání asi 650 kilometrů uviděl belgické pobřeží a zamířil do vnitrozemí. Vzápětí mu však začal docházet benzín, a tak přistál na poli u obce Ortho poblíž města Bastogne. Trochu přitom na nerovné ploše poškodil podvozek a postavil Hurricane na vrtuli, kterou očesal.

Odměna: 100 tisíc korun

O tom, co se dělo poté, se Britové dověděli 26. listopadu 1941, kdy obdrželi od svého zdroje v okupované Evropě tuto zprávu:

„1. Britský letoun (Hurricane) přistál v Belgii 18. září v 18.15 hodin. Pilot opustil svůj letoun a vzal si civilní oblek od obyvatel z nedaleké belgické farmy. Potom se ukryl v lese.

2. Němci provedli pátrací akci, ale nebyli schopni pilota najít.

3. 19. září v 5 hodin vyšel pilot z lesa, šel k Němcům a dělal dojem, že se s nimi přátelí. Udal ty, kteří ho den předtím ukrývali, následkem čehož byly 4 osoby - otec, matka a 2 synové uvězněni.

4. Zdroj byl schopen uvést číslo letadla…“

Samotný Přeučil však už byl v té době dávno v Praze, kde před Oskarem Fleischerem a vrchním kriminálním tajemníkem Johannem Bauerem (který měl na starosti čs. zahraniční vojsko) učinil podrobnou výpověď. Už předtím ale Němci českého pilota dopravili do Berlína. Tam jej na velitelství luftwaffe vytěžili v odborné letecké problematice. Potom si ho přebrala berlínská centrála gestapa, kde zase vypověděl vše, co se dověděl o západoevropském hnutí odporu, který ukrýval sestřelené spojenecké letce.

V Praze dostal Přeučil (za únos letadla a zpravodajské informace) dohromady odměnu 10 tisíc říšských marek. Při tehdejším kurzu to bylo 100 tisíc protektorátních korun. Když se objevil na začátku prosince 1941 doma, peníze údajně dal rodičům. Tvrdil jim, že je neukradl a nechť prý jsou použity na podporu rodin postižených okupací.

Před šokovanými rodiči se přetvařoval i lhal: „Byl jsem v zahraničí. Létal jsem ve Francii a Anglii. Oženil jsem se tam. Byli jsme spolu jen 11 týdnů, škoda. Však ji po válce uvidíte. Přistál jsem nouzově v Němecního Vidíte - pustili mě. Proto o ničem nesmím mluvit. Nic jsem vám neřekl. Bojím se Němců. Pamatujte - jestli něco řeknete, zastřelí mě!“

Provokatér a volavka

Když se 3. ledna 1942 Přeučil znovu hlásil na pražském gestapu, předložil mu Fleischer vázací akt s datem platnosti od 30. září 1941. Stal se pracovníkem konfidentského referátu N (zahraničpracoval vojenského odboje) s platem 1800 korun měsíčně. Dostal byt v centru Prahy.

Před známými působil Přeučil s legendou letce uprchlého z německého zajetí. Používal však i jiné zastírací verze. „Věřil jsem mu,“ uvedl 21. května 1945 při svědecké výpovědi Max Brantal. „Vyprávěl, že byl shozený jako anglický parašutista s tím, že naoko dělal pro Němce. Řekl, že proto se hlásil u gestapa a podařilo se mu tak splnit svěřený úkol. Měl dokonce od gestapa pistoli…“

Ve skutečnosti Přeučil při své konfidentské činnosti úzce spoluku. například i s jiným zrádcem, bývalým parašutistou Karlem Čurdou (žijícím nyní pod jménem Karl Jerhot). Podle některých údajů to byl právě Přeučil, jenž v Lidicích spolu s dalším tehdy již zadrženým parašutistou Viliamem Gerikem nastrčili na pokyn gestapa několik hodin před tragédií do mlýna zbraně a radiostanici. Ty byly použity jako „důkaz“ ospravedlňující drastický zásah proti této obci.

V dalším období působil Přeučil jako provokatér a volavka mezi příslušníky odboje, ale byl nasazen třeba i mezi vězně v terezínské Malé pevnosti. Neváhal udat dokonce ani Gerika, který se mu v létě 1943 svěřil, že chce s konfidentskou činností skončit, a plánoval útěk do Švýcarska.

V létě 1944 pomáhal Přeučil gestapu identifikovat a usvědčovat zajaté čs. letce, kteří byli ze zajateckých táborů odvezeni na pražské gestapo a obviněni z velezrady. Jeden z nich, někdejší Přeučilův velitel z Chartres kpt. František Burda, sestřelený v únoru 1943 nad Brestem, po válce vypověděl:

„Při výslechu v Petschkově paláci jsem viděl četaře Přeučila v bezvadném civilu. Přišel zezadu ke mně, klepl mne na rameno a řekl: ,Pane poručíku, co zde děláte?’ Byl rozčilený, nabízel mi cigaretu a říkal, že je ,nervózní jako prase’. Byl jsem zaražen a řekl jsem mu: ,Promiňte, já vás neznám.’ Odpověděl: ,Pamatujete se v Chartres, vždyť jsem byl já, Štandera a Štička u vaší letky.’ Pak šel komisař gestapa k němu a odvedl jej do vedlejší místnosti, zaslechl jsem jméno Bronowice a Chartres.“

Shodili ho i Němci

Ačkoli se o to Přeučil jistě snažil, jeho konfidentská činnost nezůstala utajena. Zřejmě však spoléhal na to, že včas odejde při evakuaci pražského gestapa. Poslední týdny už ani neplnil žádné úkoly. Oznámil, že je nemocný, odešel z pražského bytu a často se skrýval u svojí milé ve Hvozdnici. „Nemohu se s ničím svěřit,“ opakoval jí dokola. „Schovávám se před Němci. Všechno ti vysvětlím, až bude po válce!“

Podobně mluvil i s rodiči, když se objevil na jejich statku v Měchenicích, kam se museli v roce 1944 ze Závisti přestěhovat po záboru tohoto území pro cvičiště SS. Už 9. května 1945 přišlo na pražské Policejní ředitelství první upozornění, které telegraficky sdělil advokát Jaroslav Drábek:

„Je třeba, aby byl zajištěn Augustin Přeučil z Měchenic u Davle, a to pro politickou podvratnou činnost proti Čechům. Odcizil v Anglii letadlo, s nímž přistál v Belgii. Na základě jeho pozdější činnosti pro gestapo padlo mnoho vlastenců do rukou nacistů...“

Druhý den byl na Přeučila vydán zatykač a 19. května 1945 byl skutečně v Měchenicích zatčen a odvezen do vězení. Společně s Čurdou a Gerikem byl obžalován 30. května 1945 ze zběhnutí a vojenské zrady. Při výsleších zapíral a kličkoval. Neměl prý v úmyslu uletět z Anglie, zabloudil v mlze a selhal mu kompas. Potom zkoušel i jinou verzi: prý jednal z pověření britské tajné služby...

Postupně však přibývaly výpovědi jeho obětí a kupily se důkazy proti němu. Přidalo se i svědectví jeho někdejších německých nadřízených, kteří byli ve vazbě. To byl jeho konec.

Proč to udělal?

Případ Augustina Přeučila byl v roce 1947 jasný. Soud rozhodoval na základě výpovědi svědků a částečného doznání obžalovaného. Dodnes však zůstala nezodpovězena otázka, proč Přeučil v létě 1939 přijal nabídku gestapa ke spolupráci - případně jakým způsobem si gestapo dokázalo Přeučila tak záhy po okupaci zavázat? Zřejmě se na tuto okolnost tehdy nikdo neptal, a proto se to ani nevyšetřovalo. V žádném z protokolů o tom alespoň není jediná zmínka.

Někteří historici se domnívají, že Přeučila na cestu zrady přivedl jeho nevalný charakter nebo i touha po dobrodružství. Se zajímavou verzí, opřenou o svědectví pamětníků z Přeučilova rodiště, však přišel badatel Jaroslav Čvančara. Zjistil, že Augustin Přeučil v mládí miloval dívku jménem Marie Jarůšková, která jeho lásku neopětovala. Zhrzený Přeučil ji zabil a spolu s jistým Machem hodili tělo do vody - jak to prý Mach přiznal na smrtelné posteli.

„Gestapo se o vraždě dovědělo,“ dovozuje svou hypotézu Čvančara, „a tímto tlakem přimělo Přeučila ke spolupráci.“