Odborníci zkoumali, proč mají lidé výhrady k danému projektu, co je motivací odmítání nebo přijímání úložiště, stejně tak zda lze specifika příkladu úložiště zobecnit na další případy plánované výstavby velkých infrastruktur.

„Naším cílem bylo lépe porozumět vztahům mezi investory a místními komunitami a najít postup, při němž se plánování a provedení průzkumu a stavebních prací doplňuje s preferencemi obyvatel tak, aby investor mohl dokončit práci v přijatelném termínu s přijatelnými náklady, aniž by postupoval proti vůli komunity,“ představuje cíle výzkumu Jan Osička z Fakulty sociálních studií MU.

Informace od investorů nejsou pro lidi důvěryhodné

Doplnil, že výzkum ukázal rozpor mezi očekáváním investorů a reakcí místních komunit.

„Investoři se často domnívají, že lidé odmítají stavbu kvůli nedostatku informací a řešením případných sporů je tedy propracovanější informační kampaň. Tento předpoklad však není obecně platný a uvedené řešení je často spíš kontraproduktivní, protože informace ze strany investora lidé nepovažují za důvěryhodné,“ uvedl Osička.

Podle něj z rozhovorů se starosty obcí, v jejichž okolí se výstavba hlubinného úložiště vyhořelého paliva zvažuje, také vyplynulo, že zhruba třetina stavbu považuje za příliš velké riziko, třetina představené technologii důvěřuje a je ochotna úložiště strpět a poslední třetina stavbu odmítá, protože nedůvěřuje státním institucím a tomu, že povolovací proces a výstavba budou v pořádku.

Nový manuál

V rámci projektu vznikl manuál popisující metody spojené s hledáním vhodných lokalit pro výstavbu energetických infrastruktur s několika způsoby výzkumu veřejného mínění. Pracovníci Přírodovědecké fakulty MU do něj přispěli popisem metod v návaznosti na geologický průzkum a geologickou činnost.

„Účastnili jsme se celé řady diskuzí mezi příznivci a odpůrci těžby, geologického průzkumu či samotné stavby úložiště a zjistili jsme, že v nich často zaznívají nepřesné argumenty, které nejsou založené na faktech. Jednoduchou formou jsme se pokusili vysvětlit například to, jak se dělá průzkum ložiska nebo jak se těží uran či ropa,“ řekl děkan Přírodovědecké fakulty Jaromír Leichmann.

Dodal, že manuál v elektronické podobě budou odborníci rozesílat starostům obcí a státním orgánům, které mají budování úložiště na starosti.