Diskusi koordinuje francouzská agentura Missions Publiques s podporou lokálních organizací v každé členské zemi ESA. Zájemci se mohou zaregistrovat po internetu.

Vybíráni budou podle socio-demografických kritérií, aby maximálně reprezentovali svou zemi, píše se v podmínkách. Odborníci chtějí dát občanům možnost podílet se na nastavení priorit současných a budoucích evropských kosmických programů.

ČR se bude podílet na vývoji rakety

Česká republika se v poslední době do evropských kosmických aktivit intenzivně zapojuje. Začátkem července stala třináctým státem v ESA, který se bude podílet na vývoji a výrobě rakety Ariane 6. Šanci tak dostanou především firmy, které se roky věnují přípravě technologií pro nosné rakety. Mají díky tomu přístup do dodavatelského řetězce firmy Airbus Safran Launchers.

První let nosné rakety Ariane 6 se uskuteční v roce 2020 a do rutinního provozu se dostane kolem roku 2023. Počítá se s tím, že se bude vyrábět 20 až 30 let, půjde až o stovky raket. Pro projekt Ariane 6 vláda vyčlenila na základě doporučení ministerstev financí a dopravy, které má kosmický výzkum na starosti, částku 25,1 milioóu eur (zhruba 6,8 miliardy korun).

ČR letos na kosmické aktivity přispěla necelou půlmiliardou korun. Účastní i programů Galileo, Copernicus nebo na aktivitách v rámci Horizontu 2020.

Spoluřešitelem velkých astronomických misí ESA je například také Astronomický ústav AV ČR. Konkrétně se podílí na přípravě letu sondy ke Slunci Solar Orbiter s plánovaným startem v roce 2018, ale také třeba u letu sondy Juice, která poletí k planetě Jupiter. Start sondy je naplánován na rok 2022 a přílet k Jupiteru na rok 2030.