Mělo by to přispět k udržení co nejhustší sítě základních škol s 1. stupněm, tedy do 5. ročníku. Zamezení rušení takzvaných národních škol je podstatou připravované dohody o síti škol, o které ministryně jednala se zástupci Sdružení místních samospráv ČR.

Předseda sdružení Stanislav Polčák považuje zachování škol v malých obcích za klíčové pro udržení konkurenceschopnosti venkova a pro kvalitní život v obci.

Ministerstvo financí podle něj připravuje návrh, který by měl obcím na provozování škol přidělit devět místo současných sedmi procent peněz, které získají z rozpočtového určení daní.

Obce musejí dotovat školy i z jiných zdrojů

„Obce, které zřizují školu, získají na tomto systému asi 700 miliónů korun navíc. Ale zatím je to jen návrh,” uvedl Polčák.

Obce zřizují mateřské a základní školy. Polčák poukázal na to, že peníze z daní na financování jejich provozu často nestačí, radnice často musejí školy dotovat i z jiných zdrojů. Neexistuje přitom celostátní statistika, kolik celkem dávají obce na provoz škol peněz navíc.

V uplynulém školním roce obce zřizovaly 4737 mateřských a 3618 základních škol. Celkem je v Česku více než 5 tisíc mateřských a přibližně 4 tisíce základních škol.

Druhé stupně ohroženy nejsou

Ministerstvo školství plánuje v investičním programu na rok 2017 vedle financování rekonstrukcí podpořit rozšiřování 1. stupně ZŠ, zvyšování kapacit mateřských škol včetně těch pražských, a společné budovy pro mateřskou a základní školu.

Do konce roku by mělo ministerstvo se zástupci samospráv dospět k dohodě o síti škol.

„Tato dohoda má zajistit, aby se využily kapacity, které školy v obcích mají,” řekla Valachová. Aktuálně podle ní mohly být problémy se zachováním 1. stupně v některých malých obcích, rušení 2. stupně podle ní nyní nehrozí. Úplných škol do 9. ročníku jsou zhruba dvě třetiny ze všech ZŠ v republice.

„V této chvíli druhé stupně nejsou ohroženy, protože máme náběh demografické křivky,” doplnila ministryně. Silné ročníky nyní přicházejí na 1. stupeň ZŠ.