„Ta věc obsahuje velmi vysoké koncentrace prvků, jako je iridium, které jsou na Zemi velmi vzácné. Jsou v něm také velmi vzácné izotopy neonu, a to v jiném množství než v chondritech (jednom ze známých druhů meteoritu - pozn. red.),“ vysvětlil agentuře AFP Birger Schmitz z Univerzity v Lundu na jihu Švédska.

KOMENTÁŘ DNE:
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem

Nález může badatelům pomoci lépe porozumět dávnému formování sluneční soustavy, tedy našeho solárního systému.

Oest 65, jak byl nález pojmenován, dopadl na Zemi před zhruba 470 milióny let. Pravděpodobně jde o odštěpek meteoroidu o velikosti 20 až 30 kilometrů, který se poblíž Země srazil s jiným tělesem. Nedaleká vesmírná kolize poblíž formující se Země pak vyústila v mohutnou vesmírnou sprchu meteoritů.

Kromě Oestu 65 se ve vápencovém nalezišti na jihu Švédska našla také asi stovka chondritů, tedy běžnějších meteoritů, které patrně pocházejí z druhého tělesa.

Může se jednat o první zdokumentovaný případ nálezu úlomku „vyhynulého“ meteoroidu, tedy tělesa, které se ve sluneční soustavě pohybovalo před stovkami miliónů let a během doby zaniklo.