„Na VŠO chceme studenty vést ke kritickému a inovativnímu myšlení a probouzet v nich podnikatelského ducha. A pokud mají být podnikaví, musejí znát své prostředí a chápat, co se v něm děje," říká rektor Jindřich Ploch.

Propojení s praxí

Zároveň upozornil, že to však vůbec není jednoduché. „Potřebujeme k tomu budovat propojení s praxí a zavádět nové způsoby vzdělávání, jako jsou praktické projekty či start-upy. Proto jsme se rozhodli pro vstup do Nadace ZET, která má za cíl podporu a rozvoj podnikatelského prostředí.“

Ekonom Milan Zelený k tomu podotkl, že již Baťa ve třicátých letech poukazoval na to, že společnost potřebuje podnikatelskou univerzitu, kde se o podnikání nebude jen mluvit, ale bude se skutečně uvádět do praxe.

„Řídit podnik je totiž něco úplně jiného než vědět, jak se podnik řídí,“ dodal.

Odchod lidí z trhu práce

Zelený zároveň upozornil na možné dopady technologického pokroku a s ním spojeného zvyšování produktivity práce, které mohou vést k hromadnému odchodu lidí z trhu práce.

Dle jeho slov může míra nezaměstnanosti klesat až k nule a počet lidí bez práce přitom bude narůstat. A to není jediný paradox, který momentální situace přináší.

Ekonom Milan Zelený

Ekonom Milan Zelený

FOTO: VŠO

„Současné krizové období i období již před rokem 2008 s sebou přináší změny v mnoha trendech, které jsme dříve brali jako samozřejmé. Mění se například vazba mezi produktivitou práce a úrovní mezd – mzdy dlouhodobě stagnují, zatímco produktivita roste. Změnila se také vazba mezi ekonomickým růstem a zaměstnaností, která růst ekonomiky následuje ve stále menší míře,“ uvedla ekonomka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola Ilona Švihlíková.

Vysvětlení současné stagnace je možné hledat v mnoha teoriích. Významné jsou zejména dvě z nich. První původ krize vidí v nedostatečné poptávce, kterou chce rozproudit nízkými až zápornými úrokovými sazbami.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Fin, se však kloní spíše k tomu, že dochází k chybnému rozmisťování světového kapitálu. Nabádá tedy k zásadnímu přehodnocení současných řešení, jako je politika uvolněných měnových podmínek a inflačního cílování.

Pochyby o chování centrálních bank naznačil také Pavel Kohout, ekonom a spolumajitel finanční skupiny Partners Financial Services. Představil teorii, která říká, že snaha bankovních institucí povzbudit lidi k zadlužení již nemůže být tak efektivní, jako tomu bylo dříve.

Cesta českých podnikatelů

To vše ovlivňuje podnikatele. Stejně jako je mnoho teorií, i řešení jsou mnohá a vždy je třeba zhodnotit svoji situaci a nalézt sobě vlastní cestu. Společnost Fosfa se z krizové situace dostala restrukturalizací produktové nabídky a zaměřením na přidanou hodnotu.

Její ředitel Ivan Baťka zdůraznil také ekologické myšlení a společenskou odpovědnost. Firma investovala do úsporných opatření, ale nyní se jí to bohatě vrací.

Moderní doba přináší krizové stavy, ale přináší také moderní technologie a těch je třeba využívat. Tihomir Erdeljac, jednatel Industrial Technology Systems, radí přizpůsobit se moderní době, vzdělávat své zaměstnance a plně využít potenciál, který nám technologický pokrok přináší.