„Dalekohled prozkoumá každou etapu historie našeho vesmíru,“ uvedla agentura NASA. Podle vědců je navržen tak, aby odrážel infračervené záření, a to zejména od nejstarších hvězd. Použije k tomu detektory, které jsou schopné zachytit i slabé signály.

Nejsilnější dalekohled

Mezi hlavní cíle mise tedy patří poznání vývoje prvních galaxií a hvězd po Velkém třesku nebo pátrání po životě mimo Sluneční soustavu.

Menší a již od roku 1990 sloužící Hubbleův teleskop mohl vesmír zkoumat jen ve viditelném světle. Na rozdíl od svého předchůdce se dalekohled Jamese Webba nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale bude umístěn asi 1,5 miliónu kilometrů od Země, na opačné straně než Slunce. Vynese jej tam raketa Ariane 5, fungovat by měl po dobu pěti až deseti let.

Pohyb ovládaný ze Země

Zrcadlo je vyrobeno z lehkého beryllia, potaženo je navíc tenkým filmem zlata, aby lépe odráželo infračervené světlo. Bude schopno ve vesmíru měnit tvar. Vzhledem ke své velikosti bude při startu složené. Pokud vše půjde podle plánu, tak se ve vesmíru rozloží. Pohyb jeho jednotlivých segmentů, a tedy i zakřivení zrcadla bude možné regulovat ze Země.

Dalekohled nese jméno Jamese E. Webba, ředitele NASA v době vrcholících vesmírných soupeření se Sovětským svazem (1961-1968). Na jeho vývoji se podílela také Evropská kosmická agentura (ESA) a Kanadská kosmická agentura (CSA).