Vědci dlouho nedokázali vysvětlit, proč někteří lidé podlehnou rakovině bleskurychle, a jiní jí dokáží dlouhodobě odolávat. Objevila se teorie, že odlišnost je způsobena rozdílnou účinností imunitního systému a že u některých lidí je tento systém efektivnější při blokování růstu nádorů.

Z toho vyšli výzkumníci z americké Duke University. Určili tělu vlastní protilátku, která je podle nich schopná růst nádorů blokovat, a vytvořili z ní nový lék.

„Je to první protilátka, které je kompletně odvozena od lidí a jež byla vyvinuta pro protirakovinnou léčbu. Mohlo by to znamenat zcela nový přístup k léčbě rakoviny. Je to úžasné, protože protilátka zabíjí pouze rakovinné buňky a dosažení kontroly nad nádorem neprovázejí žádné vedlejší následky,“ řekl profesor Edward Patz, který výzkum vedl.

Těžko sháněli peníze

Podle něj je možné „ovlivňovat imunitní reakci a ponechat na imunitním systému, aby sám rozhodl, zda nádor zabije, nebo mu zabrání v růstu“.

Patz popsal také problémy, na něž tým narážel: „Chvíli nám to trvalo, protože tomu předně nikdo nevěřil, každý otáčel oči v sloup a bylo velmi těžké získat financování.“ Dodal, že jeho cílem nebylo vynalézt jen „další lék, který vám dá dva měsíce navíc“ v přežití s rakovinou.

Předvedli jsme, že to rakovinné buňky zabíjí – ne nutně všechnylékař Edward Patz

Proto se zaměřil na pacienty, jimž byly nádory odhaleny čistě náhodně, třeba při operaci hemeroidů.

„Kdybyste je nikdy nezkoumali, nikdy byste nezjistili, že mají rakovinu a oni by se to nikdy nedověděli. Zemřeli by sice s rakovinou, ale ne na rakovinu,“ uvedl Patz, jehož tým prozkoumal imunitní mechanismy právě těchto lidí.

Protilátka zasahuje

Na základě srovnání s imunitou lidí umírajících na rakovinu se týmu podařilo identifikovat zmíněnou protilátku jako účinný nástroj proti zhoubnému bujení. Vyzkoušeli ji na lidských buňkách v laboratoři a také na myších.

V obou případech protilátka rakovinné buňky likvidovala. „Předvedli jsme, že to rakovinné buňky zabíjí – ne nutně všechny, je ale jasné, že to na ně zabírá,“ řekl Patz.

Výsledky jeho výzkumu zveřejnil časopis Cell Reports. Testovaná myš sice nakonec rakovině podlehla, podle Patze to však mohlo být tím, že nedostala dostatečnou dávku protilátky. Patz ale zároveň přiznal, že jeho objev zatím „budí spory“ a že je třeba další výzkum.