Studie se zaměřila na dopad takzvané litigace, tedy změny práv soudním rozhodnutím, na desegregaci Romů ve školství. Vedle Česka sledovala situaci i v Maďarsku a Řecku, proti nimž byly vyneseny obdobné rozsudky.

Zneužívání diagnózy LMP

Diskriminace je podle studie postavena na zneužívání diagnózy lehkého mentálního postižení u romských dětí. Až po rozsudku se začalo sledovat, jaký je podíl Romů ve školách určených pro děti s tímto handicapem.

Nepřiměřeně časté zařazování Romů do zvláštních škol trvalo před tímto soudním procesem jako běžná praxe 40 let.studie organizace Open Society Justice Initiative

Statistickými daty bylo potvrzeno, že je několikanásobně větší, než by odpovídalo jejich zastoupení v populaci. Skutečnost, že se navzdory kritice tato data začala zjišťovat, označila za průlomovou mimo jiné ombudsmanka Anna Šabatová.

Nepřiměřeně časté zařazování Romů do zvláštních škol trvalo před tímto soudním procesem jako běžná praxe 40 let, upozornila studie. Po rozsudku se začalo otevřeně hovořit o diskriminaci a poradny začaly lépe diagnostikovat lehké mentální postižení.

Asociace speciálních pedagogů nesouhlasí

„Současná situace a vývoj naznačují, i když velmi opatrně, že se praxe disproporčního umisťování Romů do programů pro lehce mentálně postižené děti mění k lepšímu," uvádí studie.

Naráží to ale na odpor části veřejnosti a také Asociace speciálních pedagogů, která byla založena v roce 2010. Bouři hněvu vyvolalo v září 2011 oznámení vládního záměru zrušit oddělené speciální vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, připomíná studie.

Tehdejší ministr školství Josef Dobeš v listopadu toto vyjádření zmírnil a prohlásil, že zavírání praktických nebo speciálních škol nenastane. Obdobná debata se zopakovala několikrát a pokračuje dosud.

K dětem by se měla snadněji dostat podpora

V posledních měsících se znovu vyhrotila situace v souvislosti se změnami v inkluzivním vzdělávání připravenými na letošní září. Zástupci neziskového sektoru, kteří se této problematice věnují, věří tomu, že by novinky mohly přinést zlepšení. Děti by se měly snáze dostat k podpoře.

Expertka na společné vzdělávání Klára Laurenčíková jako pozitivní krok vnímá také zrušení oddělených osnov pro lehce mentálně postižené, jejichž obsah byl začleněn do programu pro běžné ZŠ. Ulehčí to integraci těchto dětí do běžných škol, uvedla.

Romové přítomní na diskusi ale vyjádřili pochybnosti o tom, zda změna bude opravdu reálná a zda nebude oddělené vzdělávání pokračovat. Pomocnou ruku nabídla Šabatová.

„Nabízím podporu veřejného ochránce práv všem, kdo by měli pocit, že je jejich případ v přiznání podpory posuzován špatně,” řekla.